Česká pošta by mohla propustit až 4000 lidí. Odbory jsou ve stávkové pohotovosti

Pobočka České pošty v Dělnické ulici v Praze

Pobočka České pošty v Dělnické ulici v Praze Zdroj: E15 Michael Tomeš

Dočasný šéf České pošty Miroslav Štěpán
2 Fotogalerie
Anna-Marie Horáková
Pavel Otto

Česká pošta by podle odborářů mohla v polovině letošního roku propustit až čtyři tisíce ze svých 25 tisíc pracovníků. V pondělí to uvedl šéf Odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evžen Dvorský. Hnutí, které patří k menším odborovým centrálám na poště, zároveň od tohoto týdne zahájilo stávkovou pohotovost. Podle návrhu Českého telekomunikačního úřadu má státní podnik zrušit až tři sta poboček, s redukcí počítá i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Úspory mají dosáhnout jednotek miliard korun. 

Odboráři míní, že pracovníci ze zrušených provozoven by měli posílit přeživší pobočky. Jedna z největších firem v Česku se už delší dobu potýká s vážnými ekonomickými problémy, které dosavadní každoroční státní injekce ve výši 1,5 miliardy korun nepokryjí.

„Nesouhlasíme s dalším propouštěním. Nejprve je nutné stanovit normování spotřeby práce. Pokud se zruší tři sta poboček, znamená to, že se ty ostatní musejí posílit. I ve velkých městech je řada zákazníků, kteří veřejné poštovní služby využívají a potřebují,“ řekla E15 šéfka Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb Jindřiška Budweiserová.

V současné době má pošta 3200 poboček, jejichž provoz spolu s povinností doručovat zásilky na jakoukoli adresu v Česku spolkne přes dvě desítky miliard korun ročně. Z toho více než 13 miliard stojí personál.

„Za poslední čtyři roky bylo zrušeno sedm tisíc pracovních pozic a ekonomická situace podniku se nezlepšila. A to přesto že se ušetřila jedna miliarda korun. Musí se jinak nastavit systém. Pokud bude stát nadále ukládat poště poskytování ztrátových služeb, nemůže to fungovat,“ míní odborářka.

Zeštíhlení se má týkat Prahy, všech krajských měst a většiny okresních měst. Telekomunikační úřad argumentuje v důvodové zprávě trendy, které urychlila pandemie covidu, kdy lidé více dbali o digitalizaci, ocenili samoobslužné automaty a balíkomaty, na něž přešli jiní provozovatelé služeb. 

Poště tak postupně klesá počet transakcí, a to zejména ve větších obcích s obyvateli nad 2500. Právě těch se opatření dotkne nejvíce. Rušit by se měly pobočky ve středních a větších městech, kde jich je momentálně několik. „Pošta chce jít převážně cestou partnerského režimu, kdy jsou provozovateli obce a například obchody,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy dočasně jmenovaný ředitel České pošty Miroslav Štěpán.

Funkci má zastávat do doby, než Rakušan vybere vhodného adepta. Loňské výběrové řízení zkrachovalo. „Čeká se na nového generálního ředitele. Potřebujeme nezpochybnitelného ředitele s nezpochybnitelnou autoritou, který provede poštu transformací,“ uvedl šéf rezortu vnitra.

Rakušan ujišťuje, že úspory se nijak nedotknou venkova. „Pobočky v malých obcích nejsou zdaleka nejnákladnější, musíme se podívat na města. Některé zajímavé nemovitosti, které nejsou pro poštu výhodné, by mohla prodat a vylepšit cash flow,“ nastínil ministr.

Konkrétní seznam provozoven, které se uzavřou, zatím není na stole. Podle ministra vnitra Rakušana se bude vláda ve středu zabývat základními parametry transformace České pošty. Po jejich schválení oznámí do několika týdnů seznam rušených poboček.  

Detailnější informace zatím nemají ani pracovníci poboček. Například zaměstnankyně České pošty v Kutné Hoře, které by se vzhledem k velikosti města mohlo zeštíhlování také dotknout, o propouštění a rušení poboček nic nevědí. 

Ke konci dubna se však mimo jiné ruší depo ve Frýdku-Místku, které se sloučí s novojičínským a olomouckým. Zaměstnanci dostali na výběr, jestli chtějí přejít na sloučené depo s příslibem o něco málo vyššího platu, nebo mohli odejít s odstupným. „Vzhledem k tomu, že do Mošnova od nás jezdí opravdu hodně špatné spoje, kdy by se cestování mohlo protáhnout klidně i na hodinu a půl s přestupy, větší část zvolila právě možnost výpovědi,“ popisuje jedna ze současných zaměstnankyň depa ve Frýdku-Místku.

Budovy, kde se zruší pobočky a nebude pro ně další využití, pak pošta bude prodávat. „Buď přímým prodejem za cenu podle znaleckého posudku, to se týká případného zájmu obcí. Pokud by obec neměla zájem, bude budova nabídnuta prostřednictvím e-aukce, kde objekt získá ten, kdo nabídne nejvyšší cenu,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík. 

Na letošek má pošta už jistých 1,5 miliardy korun od státu, stejnou sumu dostane i napřesrok. Jenže na pokrytí takzvané univerzální služby, tedy na doručování a roznášku zásilek i do těch nejzapadlejších koutů země, to nestačí. Ani komerční subjekty, jako je například Zásilkovna, tyto služby kvůli ztrátovosti neposkytují.

Aby podnik zachránil před insolvencí, žádá Rakušan po šéfovi státní pokladny Zbyňku Stanjurovi (ODS) další miliardy korun. „Vláda je letos připravena uvolnit zhruba dvě miliardy, vědí o tom všichni ministři. Situace České pošty opravdu není lehká,“ řekl minulý měsíc Stanjura.