Minimální mzda se od ledna zvýší o 1100 korun na 17 300 korun. Navýšení schválila vláda. Upraví se jen dva z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. Ten nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Odbory tento vládní krok kritizují, zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy naopak vítají.
Tento krok zvýší výdaje firem o 2,1 miliardy korun. Stát, samosprávy a zdravotní pojištění vydají navíc navíc 80 milionů korun.
„My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17 300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého je rozhodnutí „sociální a odpovědné.“
„Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění,“ doplnil Jurečka. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky. Zvedne se i minimální hodinový výdělek a to z 96,40 korun za hodinu na 103,80 korun.
Odbory navýšení kritizují
Vládní krok zvyšující minimální mzdu kritizují odbory. Ty očekávaly zvýšení minimální mzdy o dva tisíce korun. Kritizují také plán nezvedat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna.
Krok kritizují i některé resorty, které poukazují na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační.
Na opačné straně stojí naopak zaměstnavatelé, kteří vítají oddělení minimální mzdy od zaručené.
Z(a)tracená čísla 16. díl - Pád cen bytů
Podrobnosti připravujeme
