Vláda se po hubených letech chystá nalít peníze do armády. Co se změní a k čemu to povede
Vláda Petra Fialy představila návrh zákona o financování obrany Česka, který by uložil vládě každoročně stanovit rozpočet na obranu nejméně ve výši dvou procent HDP a zajistit předvídatelné financování pro ozbrojené složky státu. Jak bude nové financování fungovat, a bude tato úprava dostatečná? Analýza vyšla na Info.cz.
Proč je to důležité
Důležitost předvídatelných rozpočtů pro dosažení efektivního plánování obrany země nelze dostatečně zdůraznit. O stabilním a předvídatelném financování projektů pro ozbrojené složky státu se zmiňuje i Koncepce výstavby Armády ČR 2030 (KVAČR 2030), která vyzdvihuje význam jak pro modernizační projekty, tak i údržbu, personál a závazky vůči spojencům v NATO a EU.
Dokument zmiňuje dvě klíčová čísla pro zabezpečení rovnováhy financování vojenských programů, a sice notorická dvě procenta HDP vydaná na obranu a udržení minimální výše investic do hlavních druhů techniky včetně souvisejícího výzkumu ve výši 20 procent z celkového rozpočtu obrany. Respektování těchto rámcových cílů je naprosto zásadní, zejména po letech škrtů mezi léty 2010-2016, které zaznamenaly rekordně nízké výdaje 0,96 procenta a 0,97 procenta HDP v roce 2014, respektive 2016.
Výkyvy ve financování však nejsou jen věcí minulosti. Poslední podobnou ranou byl rok 2022, kdy kvůli ekonomické situaci a jiným prioritám vlády nedošlo k navýšení procentního podílu HDP vydávaného na obranu. Oproti „ideálním“ 1,60 procenta (dle KVAČR 2030) tak ministerstvo obrany hospodařilo s 1,35 procenta a pomyslná dvě procenta se vzdálila realitě. Tím seznam výzev nekončí, jelikož jak poznamenala Národní Rozpočtová Rada (NRR), „české hospodářství vykazuje poměrně výrazné a v historickém kontextu ojedinělé nerovnováhy, a to jak nerovnováhu vnitřní (vysoká a zatím neklesající inflace), tak vnější (výrazný nárůst schodku běžného účtu).“ A jak NRR dále zmiňuje, průměrná roční míra inflace za rok 2022 vyšplhala k 15,1 procenta, zatímco v lednu 2023 meziroční inflace dosáhla 17,5 procenta.
Vláda a ministerstvo obrany tedy budou muset čelit i těmto jevům, které s velkou pravděpodobností ovlivní jejich dlouhodobé rozpočtové výhledy, které počítaly s inflací kolem dvou procent. Tento problém se netýká pouze nových zakázek, ale i běžících kontraktů s inflační klauzuli, jak o tom informoval například i Pentagon, který údajně požadoval pro rozpočet na rok 2023 meziroční nárůst 20 miliard dolarů na udržení kupní síly amerického ministerstva obrany.
Vládní návrh na řešení dlouhodobého financování
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení deklarovala odhodlání navyšovat výdaje na obranu tak, aby dosáhly úrovně dvou procent HDP v rozpočtu na rok 2025 a zároveň záměr tuto minimální úroveň obranných výdajů prosazovat i legislativně. Návrh zákona o financování obrany České republiky, který vláda schválila v lednu 2023, je tak jistě krok správným směrem a v souladu s tím, co si vláda předsevzala.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!