Pojišťovna uzavřela v letech 2011 a 2012 pět smluv o nevýhradním obchodním zastoupení s několika fyzickými a jednou právnickou osobou, aniž je zadala v jednom z druhů zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách.
ÚOHS se při posuzování případu zabýval zejména otázkou, zda se na vojenskou pojišťovnu zákon o veřejných zakázkách vztahuje. Dospěl k závěru, že ano. Mimo jiné proto, že ze zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních pojišťovnách vyplývá, že stát má faktický vliv na výkon činnosti pojišťovny.
Pojišťovna měla na základě počtu nově získaných pojištěnců podle ÚOHS předpokládat, že hodnota zakázky překročí dva miliony korun a měla ji zadat podle zákona o veřejných zakázkách. Reálně vyplacené provize dosáhly v roce 2011 i v roce 2012 vždy téměř 70 milionů korun. Pojišťovna svým postupem mohla značně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
