Za vejce pro Zemana tresty nepadly. Hod po prezidentovi není ani přestupek

Univerzita Karlova uspořádala 17. listopadu vzpomínkové shromáždění k 25. výročí událostí z roku 1989. Zúčastnil se prezident Miloš Zeman (uprostřed) a také prezidenti zemí visegrádské čtyřky a Německa. Na Zemana stovky jeho odpůrců na Albertově pískaly po celou dobu jeho projevu.

Univerzita Karlova uspořádala 17. listopadu vzpomínkové shromáždění k 25. výročí událostí z roku 1989. Zúčastnil se prezident Miloš Zeman (uprostřed) a také prezidenti zemí visegrádské čtyřky a Německa. Na Zemana stovky jeho odpůrců na Albertově pískaly po celou dobu jeho projevu. Zdroj: ctk

Házení vajec a dalších předmětů na prezidenta Miloše Zemana, které odpůrci hlavy státu uskutečnili loni 17. listopadu na pražském Albertově, nebylo ani přestupkem. K tomuto závěru dospěla radnice Prahy 2, která proto vrhače nijak nepotrestala. Policie už dříve vyhodnotila, že incident nebyl trestným činem.

„Věc byla odložena z důvodu, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci. Žádné sankce proto uloženy nebyly,“ sdělil vedoucí odboru správních agend Ondřej Jícha.

Při listopadovém odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu vypískaly Zemana stovky lidí. Na transparentech mu vytýkaly náklonnost k Rusku, vztah k alkoholu či vulgární výroky v rozhlase. Ze shromážděného davu létaly předměty a zaznívaly výzvy k prezidentovu odstoupení, osobní strážci bránili hlavu státu rozevřenými deštníky. Zeman nazval vrhače předmětů zbabělci.

Policie při shromáždění nikoho nezadržela. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2, ve které se Albertov nachází, následně obdrželo tři trestní oznámení, která si na průběh pietní akce stěžovala.

Záběry z pražského Albertova

Zastupitelství je postoupilo k prověření policii. Ta konstatovala, že vrhači se dopustili maximálně přestupků proti občanskému soužití, za něž lze uložit pokutu a případně i zákaz pobytu. Věc proto putovala k posouzení na radnici.

Vejce létala i na předchozí prezidenty

Terčem útoku vajíčkem se stal i Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to jakožto předseda ODS v roce 1998 na předvolebním mítinku v pražských Modřanech. Spršce vajec se nevyhnul ani prezident Václav Havel, incident se stal v roce 1991 v Bratislavě. Kampaň před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2009 zase doprovázelo házení vajec na politiky ČSSD včetně tehdejšího předsedy strany Jiřího Paroubka.

Prezident Klaus čelil i závažnějšímu fyzickému útoku na svou osobu. V září 2012 na něj v Chrastavě na Liberecku sedmkrát vypálil z airsoftové pistole šestadvacetiletý Pavel Vondrouš. Soudy mladíka potrestaly půlročním podmíněným trestem za útok na veřejnou osobu. Klaus, který utrpěl zhmožděniny, útok označil za atentát odrážející mimořádně špatnou situaci ve společnosti. Vondrouš uvedl, že chtěl upozornit na nedostatečnou reflexi potřeb obyčejných lidí ze strany politiků.

Jiný způsob protestu proti politickým elitám si v roce 2010 zvolil tehdejší řidič olomoucké MHD Roman Smetana, který politikům na předvolebních plakátech přimaloval tykadla a připsal k nim své komentáře. Nejvíce pokreslených plakátů patřilo ODS. Smetana byl za poškozování cizí věci odsouzen k veřejně prospěšným pracím, které nevykonal, a proto mu soud trest přeměnil na 100 dní vězení.

Štěpán Kubalík: Svoboda sametového kýče