Tlak na města, banky i byrokraty. V USA mají plán proti bytové krizi, který by měl zajímat i Česko
- Washington po letech pasivity přichází s prvním výrazným pokusem řešit krizi bydlení, informuje The Wall Street Journal.
- Města, která nebudou stavět dost, přijdou o část federálních peněz.
- Zjednoduší se posudky na živorní prostředí, podpoří výstavba modulárních domů a pod tlakem budou také banky.
Spojené státy se po dekádách odhodlaly k výraznějšímu federálnímu zásahu do bytové krize. Senát i Sněmovna reprezentantů přijaly první významné návrhy zákonů zaměřené na mírnění nedostatku bydlení, které nyní čeká sladění do jednotné podoby a následné odeslání prezidentovi Donaldu Trumpovi k podpisu.
Trump přitom vstupoval do letošního roku s příslibem, že pomůže zkrotit kombinaci vysokých cen nemovitostí, omezené nabídky a relativně drahých hypoték. Oznámil například tlak na státem podporované hypoteční agentury, aby nakoupily hypoteční dluhopisy za 200 miliard dolarů s cílem snížit sazby. Hypoteční sazby po oznámení mírně klesly, strukturální problém nedostatku bytů a domů však přetrvává. Federální vláda má omezené páky, protože klíčové bariéry výstavby leží na úrovni států a měst.
V posledních dnech se ve Washingtonu rozhořela i debata o možném zákazu nákupu rodinných domů velkými institucionálními investory, které podle Trumpa přispívají k růstu cen a zhoršují dostupnost bydlení pro běžné domácnosti. Tato iniciativa se však zatím do schvalovaných verzí bytového balíku nedostala a zůstává předmětem samostatné politické diskuse.
Balík proti krizi bydlení: tlak na města i banky
Nový balík zákonů představuje podle WSJ pokus o dlouhodobější strukturální zásah než rychlé řešení, které by bylo možné prezentovat jako okamžitý politický úspěch. Oba návrhy mají společný cíl: zvýšit nabídku bydlení a zlepšit jeho dostupnost, přičemž Washington se snaží zasáhnout do oblasti tradičně řízené lokálními samosprávami.
Zásadní část návrhu míří na lokální úroveň. Státní a městské regulace určují, kolik a kde se bude stavět. Senátní verze zákona proto počítá s programem, který by umožnil převést část federálních prostředků z měst, která zaostávají ve výstavbě, do těch, která staví více.
Oba návrhy zároveň ukládají federální vládě vypracovat doporučení pro takzvané „nejlepší postupy“ v územním plánování. Patří mezi ně například podpora výstavby v blízkosti dopravních uzlů.
Ekonomové upozorňují, že význam této části spočívá nejen v konkrétních opatřeních, ale i v signálu směrem ke státům a samosprávám, aby omezily regulaci a urychlily výstavbu.
Méně byrokracie, posuzování životního prostředí a více modulů
Obě komory Kongresu se shodly na zjednodušení environmentálního přezkumu. Především projekty v již zastavěných městských oblastech by mohly získat nové výjimky.
Další část balíku se zaměřuje na podporu modulárních domů, které jsou rychlejší a levnější na výstavbu. Obě verze zákona ruší povinnost takzvaného „permanentního podvozku“, který může stát tisíce dolarů a výrobci je musí dnes ze zákona k domkům i dodatečně montovat. Stavitelé dlouhodobě argumentují, že tato povinnost je zastaralá, protože domy zpravidla stojí na jednom místě. Senátní návrh navíc zvyšuje úvěrové limity pro financování těchto typů bydlení.
Federální páka: hypotéky
Nejvýznamnější roli může podle některých analytiků sehrát část týkající se financování bydlení. Oba návrhy ukládají federálním agenturám rozšířit přístup k malým hypotékám. Ty jsou pro banky méně atraktivní, ale mohou pomoci nízkopříjmovým a začínajícím kupujícím vstoupit na trh.
Součástí je i pilotní program pro nízkopříjmové rodiny pobírající federální podporu na nájemné. Pokud se jim zvýší příjem, část nájemného by se ukládala na spořící účet.
Balík zákonů tak představuje první výraznější federální pokus řešit americkou bytovou krizi po desítkách let. Klíčové pravomoci však nadále zůstávají na úrovni států a měst. Washington může především motivovat, nastavovat rámec a ovlivňovat financování.
Inspirace pro Česko
Pro Česko, které řeší podobný strukturální problém pomalé výstavby a omezené dostupnosti, může být americký experiment zajímavým testem, zda kombinace tlaku na samosprávy, deregulace a cílené podpory financování dokáže rozhýbat trh rychleji než dosavadní politika.
Tuzemský trh s bydlením řeší v mnoha oblastech podobný problém. Dlouhodobý nedostatek nabídky tlačí ceny bytů i nájmů mezi nejméně dostupné v Evropě. Hlavní brzdou je pomalé povolování výstavby, složitý stavební proces a silná role lokálních regulací, které často omezují hustotu zástavby.
Výsledkem je nízký počet dokončených bytů zejména v Praze a Brně, kde poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku. Vysoké úrokové sazby sice v posledních letech poptávku ochladily, strukturální deficit bytů však nezmizel a dostupnost vlastního bydlení zůstává podle mezinárodních srovnání mezi nejhoršími v EU.
