„Pacienti nejsou přímo ohroženi tím, že by nebyli lékaři, ale pokud by tento trend pokračoval, můžeme se do této situace dostat,“ řekl Slabý. V některých krajích už se podle něj úvazky externích lékařů blíží počtu lékařů kmenových. Pokud by se měly doplnit stavy tak, aby nemusela záchranná služba využívat tolika externistů, potřebovala by 394 lékařů, řekl.
Kubek poznamenal, že personální krize postihla nejen nemocnice, ale i zdravotnickou záchrannou službu. „Bijeme na poplach, protože nám ubývají nejen kmenoví lékaři, ale i externí, protože už nemají prostor věnovat se práci záchranné služby,“ řekl Slabý.
Pracuje i osmdesátiletý
Zdravotnická záchranná služba má 646 kmenových lékařů a externě pro ni pracuje 270 lékařů. Průměrný věk lékařů záchranky je 49 let, jsou ale mezi nimi i starší sedmdesáti let, nejstaršímu je 80 let. Přilákat mladé lékaře do oboru by mělo zásadní navýšení finančního ohodnocení této fyzicky i psychicky náročné práce a změna vzdělávání, kdy by byl obor zařazen mezi základní a lékaři s touto specializací by se dřív dostávali k samostatné práci.
Zavedeny by měly být i sociální programy, jako další dovolená na zotavenou či doživotní renta za odsloužené roky, shodli se Slabý a Kubek.
Přes 80 procent zaměstnanců zdravotnické záchranné služby tvoří záchranáři, lékaři tvoří jen deset procent, v řadě regionů jezdí sanitky bez lékaře, jen se záchranáři, řekl Slabý. Za 15 let extrémně narostly počty výjezdů, ze 780 tisíc v roce 2009 na loňských více než milion. Každou minutu vyjedou dvě sanity záchranné služby, frekvence výjezdů a zatížení lékařů jsou obrovské, poznamenal.
Stoupl také počet základen zdravotnické záchranné služby, mezi roky 2008 a 2015 z 273 na 299, na třech čtvrtinách z nich ale jsou posádky bez lékaře. Posádky předávají pacienty do nemocnic, tím stoupá zatížení nemocničních lékařů. Ve stejném období stoupl počet výjezdových skupin ze 476 na 566. S nárůstem výkonu rostou i nároky na počty lékařů.
Zatím jsou služby zajištěny po celém území, v řadě míst je to už na pokraji kapacit, situace je kritická v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kde nejsou velké nemocnice, odkud by si záchranka lékaře „přetáhla“. Ze zdravotnického rozpočtu dostává záchranná služba 1,6 procenta, ročně kolem 2,5 miliardy korun, stejnou částkou jí přispívají kraje.
Dnešní varování je součástí kampaně Zdravotnictví volá o pomoc. Kubek při ní už nechal vystoupit před novináři přední české profesory s varováním o nedostatku chirurgů, gynekologů či porodníků v nemocnicích. Kvůli tomu už některé nemocnice omezují provoz.
Schůzka vládních stran
ČLK žádá o svolání schůzky šéfů vládních stran (K3) na téma zdravotnictví. Vládu vyzvala k přijetí krizového plánu pro záchranu zdravotnictví. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) slíbil, že se bude zdravotnictvím zabývat. O situaci jednal krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů s premiérem. Zabývat se jí ve středu bude sněm Lékařského odborového klubu.
Komora, lékařské a zdravotnické odbory i nemocnice žádají zvýšení odvodů státu, aby do tří let mohly stoupnout platy zdravotníků celkem o 30 procent.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) dal k připomínkám návrh na růst měsíčního odvodu státu za děti či důchodce od ledna 2017 z nynějších 870 na 1007 korun. Celkový odvod by tak stoupl o 9,88 miliardy korun, což by stačilo na desetiprocentní růst výdělků zdravotníků. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s jejich růstem souhlasí, další peníze ze státní pokladny ale přidat nechce.
