„Zvýšení zahraniční zadluženosti bankovního sektoru bylo důsledkem růstu stavu vkladů a úvěrů přijatých od zahraničních investorů,“ uvedla ČNB. Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB zaujímají 26,6 procenta z celkového dluhu.
Zahraniční závazky s původní splatností delší než rok podle centrální banky tvoří 70,3 procenta celkové výše dluhu. Na podnikový sektor připadá 48,4 procenta celkové zadluženosti. Růst závazků ovlivnilo ve třetím čtvrtletí čerpání dovozních úvěrů. Opačně působil pokles stavu podnikových dluhopisů v rukou zahraničních investorů a vývoj úvěrových vztahů z přímých investic.
Nárůst zahraniční zadluženosti vládního sektoru ovlivnilo čerpání úvěrů od Evropské investiční banky na rozvoj dopravní infrastruktury. Podíl vládního sektoru činil 25 procenta z celkového stavu zahraničního dluhu.
„Ve vývoji zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů bylo patrné zejména navýšení podílu vkladů, obchodních úvěrů a ostatních závazků. U ostatních kategorií se i přes nominální růst jejich podíl na celkovém dluhu snížil nebo stagnoval,“ uvedla ČNB.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve třetím čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí nezměnil a byl 1,972 bilionu korun. V meziročním srovnání schodek investiční pozice vzrostl o 144 miliard korun.
Vzrostla zadluženost domácností i podniků
Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí v listopadu vzrostly o 5,3 miliardy korun na 1,108 bilionu korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadlužení o téměř 58 miliard korun.
Zadluženost podniků v listopadu meziročně vzrostla o více než 51 miliard korun na 962,5 miliardy Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byla vyšší o 6,9 miliardy korun.
