Zákon k ochraně dat nabral zpoždění, říká Babiš. Vnitro musí urychlit jeho předložení

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: čtk

ČTK

Ministerstvo vnitra má podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připravit informační kampaň k nařízení Evropské unie o ochraně soukromí (GDPR), které nabude účinnosti 25. května. Navazující návrh zákona má vnitro na přání ministerského předsedy předložit vládě do poloviny února. Původně počítalo s březnem. Babiš to řekl v rámci interpelací. Přiznal, že příprava normy nabrala zpoždění. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO) ale zákon nemusí být přijat před účinností nařízení.

Samotné nařízení označil premiér za "produkt totální byrokracie Bruselu". "Všude má být nějaký pověřenec," poznamenal. Pověřence pro správu a dohled nad nakládáním s osobními údaji si budou muset zajistit všechny úřady, instituce, neziskové organizace i firmy, jichž se unijní nařízení týká. Premiér na dotaz poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové uvedl, že státní instituce jsou na aplikaci nařízení připraveny.

Norma podle něj nyní čeká na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů, který ale předlohu dostal teprve před třemi dny. Metnar poslankyni řekl, že ministerstvo chce v zákoně uplatnit maximum výjimek, které nařízení umožňuje, aby jeho dopad byl co nejméně zatěžující. Informační kampaň hodlá ministerstvo spustit až po předložení návrhu zákona, který má nahradit dosavadní normu o ochraně osobních údajů.

Na absenci zákona si již loni stěžovaly firmy i obce vzhledem k tomu, že nařízení Evropské unie bylo přijato už před více než rokem. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

Ministerský návrh počítá pro úřady nadále se sankcemi do deseti milionů korun. Pokuta za porušení zákazu zveřejňování osobních údajů má také zůstat maximálně na pěti milionech korun. Směrnice Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR), kterou předloha přejímá, umožňovala stanovit sankce až do 20 milionů eur (zhruba 540 milionů korun). Platit by měly pro podniky.