Sitta mladší působil jako obchodní ředitel Neographu, jeho stejnojmenný otec jako generální ředitel. První z nich založil za asistence Kohouta v prosinci 2009 firmu Avium Partners, druhý v září 2010 společnost Nanograph. Podle obžaloby to udělali v úmyslu získat majetkový prospěch na úkor Neographu. Avium Partners údajně papírně vystavovala fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí, Sitta starší prý zase využíval majetek či stroje Neographu pro výrobu v Nanographu.
Sitta junior tak údajně Neographu způsobil škodu 8,2 milionu korun, jeho otec 2,9 milionu. „Inženýr Sitta (mladší) byl prokazatelně hlavním pachatelem trestné činnosti, měl z ní největší profit,“ uvedl státní zástupce František Partík, který vedení obžaloby v hlavním líčení převzal od dozorující žalobkyně Dagmar Máchové.
Trest při dolní hranici sazby
Sittovi mladšímu navrhl trest při dolní hranici sazby, která činí pět až deset let. Na úvaze soudu ponechal možnost, že by Sittovi trest s ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost mimořádně snížil. Sitta senior by měl podle Partíka dostat podmínku „blíže k dolní hranici“ dvou- až osmileté sazby, Kohout pak na samé dolní hranici.
Sittu mladšího ocenil protikorupční nadační fond Cenou za odvahu. V roce 2010 totiž předal policii údajné důkazy o tom, že Neograph zasílal provizi 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro pražský dopravní podnik společnosti Cokeville Assets, přičemž peníze prý končily u Rittiga. V kauze si vedle lobbisty a jeho právníků vyslechl obvinění i tehdejší spolumajitel Neographu Jan Janků, který v kauze údajného tunelování vystupuje jako svědek. Právě on podle Sittů za smlouvou s Cookeville Assets stál.
