Zaměstnanec v Praze loni stál o 14950 korun měsíčně víc než na Karlovarsku

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK/Martin Sterba

Průměrné měsíční personální a mzdové náklady zaměstnavatelů na jednoho zaměstnance loni v Česku meziročně vzrostly o 829 korun na 33 418 korun. Nejvyšší výdaje v tomto ohledu byly v Praze, nejnižší pak v Karlovarském kraji, každý měsíc musí zaměstnavatel v Praze zaplatit za svého zaměstnance o 14950 korun víc. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

V Praze měli zaměstnavatelé na pracovníka podle statistiků průměrné měsíční náklady 42 491 korun. V Karlovarském kraji to bylo 27 541 korun. Rozdíl mezi hlavním městem a Středočeským krajem, kde byly druhé nejvyšší náklady práce, přitom činil celých 10 062 korun.

Z jednotlivých oborů činnosti měli nejvyšší náklady zaměstnavatelé v peněžnictví a pojišťovnictví, na jednoho zaměstnance v loňském roce měsíčně vynaložili v průměru 63 762 korun. Překonali dokonce i průměrné náklady na pracovníka v oblasti informačních a komunikačních činností, a to o 1887 korun. Třetí nejvyšší náklady práce pak loni byly na zaměstnance pracující v oboru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. Nejnižší náklady měli se 17 761 korunami měsíčně zaměstnavatelé v ubytování, stravování a pohostinství.

Průměrné měsíční mzdové a personální náklady zaměstnavatelů na jednoho zaměstnance v roce 2010 (v Kč)

Kraj Náklady
Praha 42 491
Středočeský 32 429
Jihočeský 28 892
Plzeňský 31 344
Karlovarský 27 541
Ústecký 29 577
Liberecký 29.909
Královéhradecký 28 886
Pardubický 28 270
Vysočina 28 812
Jihomoravský 30 678
Olomoucký 28 085
Zlínský 28 195
Moravskoslezský 30 389
ČR 33 418

Zdroj: ČSÚ

Při porovnání podle velikosti firem měli nejvyšší náklady zaměstnavatelé s minimálně tisícovkou zaměstnanců, 41 490 korun měsíčně. Nejnižší náklady pak měly firmy s jedním až devíti zaměstnanci, 21 578 korun za měsíc. Z tohoto pohledu platí, že čím menší firma, tím nižší výdaje.

Z hlediska struktury nákladů tvořily v celostátním měřítku 71,67 procenta mzdy a náhrady mzdy. Platby zákonného pojistného obnášely 24,65 procenta jejich výše. Personální výdaje pak představovaly 1,04 procenta nákladů, sociální požitky 1,6 procenta a dobrovolné sociální náklady a výdaje 1,29 procenta. Daně a dotace související se zaměstnáváním lidí pak zaměstnavatelům snižovaly náklady práce v průměru o 0,24 procenta.