Prezident na svém facebookovém profilu uvedl, že ho mrzí, že se k přispěvatelům nadačního fondu nepřidala podnikatelská sféra. „Ale až budou chodit různí lidé a budou říkat - já bych potřeboval, abyste mě zařadil do podnikatelské mise, nebo já bych potřeboval, abyste se za nás přimluvil - v tomto případě přistoupím k vydírání, protože státní dluh je nás všech,“ dodal.
Zemanův nápad se českým exportérům nelíbí. „Vycházíme z toho, že nešlo o oficiální stanovisko pana prezidenta, nýbrž o určitý návrh k debatě. Nepovažujeme ho za šťastný a věříme, že ho pan prezident znovu zváží,“ uvedl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Náklady na podnikatelské mise jsou podle něj v případě vzdálenějších destinací už tak poměrně vysoké.
„V neposlední řadě by to byla neobvyklá věc, která v zahraničí není, naopak ústavní činitelé se výrazně snaží o podporu podobných misí,“ konstatoval Mostýn. Dodal, že například Velká Británie dokonce účastníkům misí platí část nákladů.
Na první oficiální návštěvu v prezidentské funkci Zeman vyjel počátkem dubna na Slovensko. Ještě v dubnu navštívil Rakousko, v květnu Polsko a v červnu Německo. Minulý týden absolvoval první oficiální návštěvu bruselského centra Evropské unie. V říjnu by měl podle dříve oznámených informací navštívit Ukrajinu a Izrael.
Ročně se podle Svazu průmyslu a obchodu uskuteční několik desítek misí. V průměru se jich zúčastní 30 až 40 firem. „Na některých misích, například do Ruska a na plánovanou misi na Ukrajinu, jsou to dvoj i trojnásobné počty firem, z nichž ne všechny se na misi dostanou,“ podotkl Mostýn.
Nadační fond na splácení státního dluhu prezident představil v polovině června, o jeho přípravě mluvil už předtím. Na účtu fondu se podle jeho webu zatím shromáždilo zhruba 310 tisíc korun.
Zeman chce nejen za pomoci fondu vytvořit tlak na to, aby se přestalo plýtvat ze státního rozpočtu. Za plýtvání považuje například budoucí zvažované zvýšení platů ústavních činitelů, podle Zemana o 27 procent, nebo navýšení dotací na obnovitelné zdroje o další dvě miliardy korun.
Státní dluh ke konci června činil 1,678 bilionu korun a za letošní první pololetí se zvýšil o 10,5 miliardy.
