Žlutá karta pro Brusel. Státům vadí návrh o vysílání pracovníků do ciziny
Jak na Twitteru připomněl český státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, je to od počátku platnosti lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí z roku 2009 teprve třetí případ, kdy země tímto způsobem postupovaly.
Mohou tak učinit, pokud podle nich návrh komise porušuje princip subsidiarity - tedy, že komise na unijní úrovni řeší témata, která by bylo lepší řešit na úrovni národní. Komise musí na takzvaná „odůvodněná stanoviska“ z jednotlivých zemí reagovat ve chvíli, kdy je předloží nejméně třetina národních parlamentů.
Europoslankyně Martina Dlabajová ve Štrasburku řekla, že podle jejích informací svůj postoj do Bruselu oznámily nejen ČR, ale také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko a Dánsko. Mezi zeměmi, které své stanovisko poslaly, je podle informací ČTK též Slovensko.
For only the third time in history, national parliaments issue a yellow card to a @EU_Commission proposal. #PostedWorkersDirective
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) May 10, 2016
Termín, do kterého je možné se na komisi tímto způsobem obrátit, vyprší dnes o půlnoci. Mluvčí unijní exekutivy Christian Wigand v poledne novinářům řekl, že Evropská komise následně všechna došlá stanoviska podrobně a odpovědně posoudí.
Europoslankyně Michaela Šojdrová návrh komise označila za zjevný protekcionismus namířený proti pracovníkům z nových členských zemí. „Navrhovaná směrnice o vysílání pracovníků může poškodit firmy a mohla by vést i ke snižování mezd. Nejde ale jen o dopady na firmy a zaměstnance, kteří jsou vysíláni.
Pokud by byl striktně uplatňován princip 'stejná mzda za stejnou práci ve stejném místě', pak by nepochybně některé menší firmy musely s prací v zahraničí brzy skončit, ale především by šlo o zásah do konkurenčního prostředí,“ uvedla Šojdrová.
Neshody mezi starými a novými členskými zeměmi
Postoje parlamentů, zejména ze zemí střední a východní Evropy, naznačují, že návrh směrnice bude mít v Radě velké problémy a že v Evropě existuje v této otázce neshoda mezi starými a novými členskými zeměmi.
Některé europoslance ale vystavení žluté karty pobouřilo. „Naše legislativa týkající se vysílaných pracovníků je stará a rozdíly mezi platy se zvyšují,“ citoval server politico.eu francouzskou lidoveckou europoslankyni Élisabeth Morinovou-Chartierovou. „Musíme se dostat ze současné situace,“ dodala.
Komise změnu pravidel pro dočasné vysílání zaměstnanců na práci do zahraničí navrhla v březnu. Na změnu tlačily zejména západoevropské země, podle nichž stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy, a vytvářejí tak nekalou konkurenci domácím společnostem. Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků.
Země ze střední a východní Evropy se naopak obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem. Ty by totiž byly nuceny platit svým zaměstnancům v zahraničí vyšší mzdy.
