Zveřejňování vlastníků u vítězů státních zakázek narazilo na odpor firem | E15.cz

Zveřejňování vlastníků u vítězů státních zakázek narazilo na odpor firem

Zveřejňování vlastníků u vítězů státních zakázek narazilo na odpor firem
Ilustrační foto
• 

ČTK

Banky, firmy i někteří právníci nesouhlasí s návrhem TOP 09 a některých občanských iniciativ na zavedení povinnosti vítězů veřejných zakázek rozkrýt majetkovou strukturu včetně konečného vlastníka. Tato povinnost, jejímž cílem je omezit korupci, prý totiž bude nesplnitelná například pro společnosti s akciemi na burze. Kritika zazněla na dnešním jednání expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky.

„Za pozměňovacím návrhem si stojíme,“ řekl naproti tomu poslanec za TOP 09 Jan Farský. Navrhovaná povinnost vítězů tendrů i jejich subdodavatelů odhalit celou majetkovou strukturu až po konečného vlastníka by platila po dobu čerpání veřejných peněz a tři roky po dokončení zakázky.

Výhrady vůči návrhu TOP 09 vyjádřily například Komerční banka, Česká spořitelna a společnost Siemens. „Předložený pozměňovací návrh je pro KB klíčový, neboť dle našeho názoru by patrně mohl vést k ukončení činnosti KB na veřejných zakázkách,“ uvedla Komerční banka. Podle České spořitelny je návrh „nedomyšlený“ a obsahuje mnoho nejasností. Podle Siemensu je ustanovení o povinnosti rozkrýt skladbu akcionářů „diskriminační návrh“, protože ho nebudou moci splnit například firmy s akciemi na burze.

Navrhovaná změna by kromě velkých bank způsobila problémy také průmyslovým podnikům a dalším dodavatelům, kteří bez svého zavinění nedokážou rozkrýt úplnou strukturu svých menšinových akcionářů, uvedl právník a předseda platformy pro transparentní zakázky Daniel Weinhold.

Některé pozměňovací návrhy včetně toho od TOP 09 podrobil již dříve kritice také ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV). Zejména návrhy TOP 09 jsou podle Jankovského „polotovarem, který neřeší problémy jako celek“. Podle ministra pro místní rozvoj není zřejmé, o kolik se kvůli takovým změnám zvednou náklady státní správy, kdo je bude platit a kde by se na ně vzaly peníze ve státním rozpočtu pro příští rok, který už vláda schválila.

Novela zákona o veřejných zakázkách, která má více zprůhlednit jejich zadávání, by mohla začít platit od příštího února či března. MMR chce, aby zákon prošel legislativním procesem do konce letošního roku. První čtení ve sněmovně absolvovala norma začátkem června. Před druhým a třetím čtením, které se čeká koncem tohoto měsíce, jednají o materiálu sněmovní výbory, pozměňovacích návrhů je několik desítek.

Například ředitel české Transparency International David Ondráčka se obává, že pozměňovací návrhy mohou novelu oslabit, zvlášť v případě pravidel pro zveřejňování zakázek menšího rozsahu či limitů pro povinné vypsání zakázky.

Norma má ve své původní podobě například odstranit možnost vypisování veřejných zakázek tak, aby soutěž vyhrál předem vybraný zájemce. Zavádí také pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, na úrovni samospráv zastupitelstvo. Limit pro povinné vypsání veřejné zakázky se má od roku 2014 snížit na jednotnou hranici milion korun.

Nově bude povinné zveřejňovat informace o konečné ceně veřejné zakázky. Zákon uloží také zveřejnit všechny smlouvy na částky přesahující půl milionu korun, jejich změny a dodatky. Zadavatelé budou mít zároveň povinnost uchovávat dokumentaci o veřejných zakázkách po dobu deseti let.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: ČTK
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!