Chorvatsko už zná odpověď na otázku, jestli turistům nezdražilo příliš
Dosavadní turistická sezona v Chorvatsku překonala rekordy, neuškodil jí ani pokračující pokles zájmu českých cestovatelů.
Chorvatští hoteliéři a restauratéři dostali během léta zamítavou odpověď na otázku, jestli náhodou nezdražili více, než měli. Zažité české představy o Chorvatsku coby levné dovolenkové destinace tím nejspíš definitivně vzaly za své. Ještě zkraje hlavní sezony to přitom vypadalo, že chorvatský cenový skok za poslední roky cestovatele odradil. Web Zadarski List v červnu informoval o stagnujícím počtu příjezdů zahraničních turistů a o poklesu počtu nocí, které v zemi tráví.
To by byla poměrně očekávatelná reakce trhu na fakt, že ceny za turistické služby na Jadranu rostly výrazně rychleji než jinde ve Středomoří. Za poslední tři roky zdražila dovolená u Jadranu o padesát procent, zatímco v Řecku nebo Španělsku sotva o dvacet, připomněl nedávno britský Daily Express. „Buďme realističtí, nabídka cestovního ruchu v Chorvatsku není tak výjimečná, aby odůvodňovala vyšší ceny než v Řecku, Španělsku nebo Portugalsku,“ varoval v této souvislosti již dříve chorvatský ministr financí Marko Primorac.
Nyní se ukazuje, že to byly plané obavy. Letní měsíce nakonec pomohly vytáhnout statistiky počtu návštěvníků i výši jejich útrat na nové rekordy. „Čísla od začátku roku do 20. srpna ukazují rekordní počty příjezdů i strávených nocí. To současně platí i pro výši útrat turistů,“ cituje agentura Reuters chorvatského ministra cestovního ruchu Tonči Glavina. Letos do země přicestovalo celkem na 15,5 milionu lidí, což představuje jednoprocentní nárůst oproti roku 2024. Jejich útraty vzrostly meziročně dokonce o více než desetinu.
Nahrazení Češi
Neutuchající popularita pobřeží Jaderského moře byla během prázdnin patrná už z dlouhých kolon, které se tvořily u chorvatských mýtných bran. Čas dojezdu do cíle prodloužily až o více než hodinu. Tušení nabité prázdninové sezony následně autorovi tohoto textu potvrdily často zcela zaplněné pláže nejen v okolí letoviska Senj naproti ostrovu Krk.
Dobrodružněji ladění cestovatelé by viděli přelidněné turistické peklo, to se ale milionům Středoevropanů pořád jevilo lákavěji než letošní relativně chladnější léto v jejich regionu. Na Jadranu ani letos nedostatek slunce nehrozil.
Čeho se tam ale začíná relativně nedostávat, jsou čeští turisté. Pokračuje pokles jejich zájmu o Chorvatsko, který byl patrný už loni. Za prvních sedm měsíců roku 2025 zemi navštívilo téměř 460 tisíc Čechů, loni bylo za stejné období číslo o deset tisíc jedinců vyšší, vyplývá z dat chorvatského turistického sdružení HTZ.
„Podle našich statistik se letos klienti začali od návštěvy Chorvatska mírně odklánět a evidujeme meziroční pokles prodejů dovolené v Chorvatsku o patnáct procent,“ doplňuje mluvčí cestovní agentury Invia Jiřina Ekrt Jirušková. „V letošní sezoně tak měli Češi v hledáčku i jiné, cenově atraktivní destinace, kam se dá rovněž přepravit vlastním vozem. Na vzestupu tak je například Itálie, Albánie nebo Bulharsko.“
Chorvatsko pro bohaté?
Kdo už se ale z Česka k Jadranu vypraví, nemá často problém si za požitky připlatit. „Oproti minulému roku došlo k mírnému zvýšení cen zájezdů do Chorvatska zhruba o pět procent. V porovnání s loňským rokem je zájem o tuto destinaci stejný, roste ale poptávka po kvalitnějším ubytování,“ dodává mluvčí Čedoku Klára Divíšková. „Co se týče dopravy, největší podíl mají stále vlastní auta, následovaná autobusovou a leteckou dopravou.“
Postupně se měnící charakter prázdninového Chorvatska dokládají například i stále četnější novostavby apartmánových vil s bazénem. Ty mnohdy kontrastují s postarší zástavbou domků připomínající slavné české šumperáky. K rozmetání zbytku představ o levné dovolenkové destinaci v současnosti pak stačí návštěva pohostinství při mořské promenádě.
GALERIE: Jak to vypadalo na pobřeží Jaderského moře v srpnu:
Například rodinná restaurace v centru letoviska Senj nabízí skvěle zpracované bifteky nebo rybí speciality za ceny odpovídající vyhlášenějším pražským restauracím, tedy minimálně za dvacet eur za porci. Částka účtovaná za nejdražší jídelní položky třeba v menu v podniku Uskok ale zůstala poslední dva roky stejná. Mírně zdražily nealkoholické nápoje, tři čtvrtě litru vody o necelých 50 eurocentů na čtyři eura. Vývoj těchto cen, respektive jejich stagnace v posledních dvou letech naznačuje, že někteří podnikatelé narážejí na pomyslný cenový strop.
Udržitelnost jadranského byznysu
Nejen proto se chorvatské úřady zamýšlejí nad udržitelností současného trendu na Jadranu. Nejde jen o úvahy nad tím, kam až lze ceny vyšponovat. Rostoucí množství turistů se na některé pláže ani dost dobře nevejde.
Chorvatsko by proto rádo vítalo cestovatele celoročně, aby zmírnilo prázdninový nápor. Snaží se propagovat krásy vnitrozemí nebo horských masivů, případně rozvíjet nové druhy atrakcí. Podmínky k tomu nemá špatné.
Hned u mořského pobřeží se na severu Chorvatska nachází například národní park Severní Velebit s horskou scenérií, která jehličnatým porostem, prudce měnícím se počasím a výškou kolem 1600 metrů nad mořem může připomínat Krkonoše. S podstatným místním rozdílem v tom, že vrchol Vučjak nabízí na rozdíl od stejně vysoké Sněžky dechberoucí výhled na moře a ostrov Rab. Podobných hor – s výškou přes tisíc metrů – se v Chorvatsku nachází na dvě desítky. Ty i v době prázdninové sezony mohou při jakémkoliv počasí dobře posloužit jako spolehlivé útočiště před overturismem.
