Náhražky masa: Jsou ekologičtější? A chutnají stejně? Nebo i lépe?

Náhražky masa: Jsou ekologičtější? A chutnají stejně? Nebo i lépe?

D

Dávno už to nejsou jen auta a letadla, jejichž politicky méně korektní uhlíkovou stopu viníme ze změny klimatu. Je to i jídlo, a hlavně maso, jehož produkce do vzduchu vypouští tolik oxidu uhličitého. A když mluvíme o mase, je samozřejmě největším zločincem naše milované hovězí, globální symbol luxusního steaku.

Nejspíš jste taky slyšeli, že kilo flákoty dobře rostlého hovězího „váží“ zhruba sto kilo oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Hovězí je tak podle tohoto přepočtu až desetkrát „těžší“ než kuřecí, naopak symbol plebsu. Anebo ekologicky přinejmenším uvědomělejších lidí, což už kdysi rozpoznal i exprezident Václav Klaus – ten řekl, že vepřový řízek je pravicový, zatímco ten kuřecí levicový. Možná proto bývaly na sjezdech ODS tak hojně kuřecí řízečky… Nechme teď stranou, že tahle čísla zpochybnili někteří vědci, podle nichž hovězí ve skutečnosti „váží“ jen půlku kuřecího, a proto se my, milovníci steaků, módních burgerů a hovězího po burgundsku, můžeme nenávidět jen polovičně. Spotřeba masa, po staletí nedostupného většině lidí, každopádně poslední dobou stoupla s tím, jak většina světa zbohatla – i když výrazně víc v chudších zemích.

Pravda ovšem taky je, že průmyslové maso, tedy to „vyráběné“ pro hypermarkety, je celkem slušně jedovaté – najdete v něm stále více chemikálií, které prodlužují jeho trvanlivost, případně vylepšují vzhled, chuť i aroma. Na druhé straně jsme dnes schopní vzít buňky z živého zvířete a „pěstovat“ umělé maso v bio reaktorech. A nikde s tím samozřejmě nejsou tak daleko jako v Americe, kolébce moderního pokroku. V mnoha kalifornských bistrech si například můžete dát podobné menu jako v McDonald’s, který právě tady mimochodem otevřel svůj první fastfood v roce 1948. Hamburgery s majonézou, kečupem, rajčetem a salátem, hotdogy s klobásou nebo smažené kuře připomínající známé kuřecí nugety, naše fastfoodové prokletí. Jenže v ničem z toho nenajdete ani kus zvířete – veškeré maso pochází z hrachového proteinu. A jak už to u fastfoodů chodí, všechno je samozřejmě exploze chutí, protože minimalismus je jen pro snoby. Jenže jen v prvních soustech, která vždycky nebezpečně klamou. Jezte dál a záhy zjistíte, že umělé hovězí, vepřové i kuřecí najednou nechutnají jako skutečné hovězí, vepřové a kuřecí.

Umělé maso postrádá typickou šťavnatost, tučnost i spoustu chuťových nuancí, které si uvědomíte právě až při porovnání s tím opravdovým. Není to prostě flákota, stejně jako Tesla není Ferrari! Ostatně i proto tolik milujeme rychle rozmražený a rozpálený hamburger v klasickém fastfoodu. Spousta lidí, kteří v jídle hledají „autenticitu“, považují zdravé, přírodní, čisté a k přírodě přátelské za to samé. Jenže máloco ukazuje, že to není pravda, jako právě tolik nenáviděné „maso“. Nebo spíš „nemaso“, řekněme přesněji. Nemálo umělého masa je dokonce přímým opakem čistých a ryzích potravin, jak o svých nejen umělých burgerech zasněně mluví vyznavači „nezpracovaného“ jídla – je totiž ještě víc zpracované než to normální, včetně toho průmyslového. 

Ano, místo zvířat pochází umělé maso z rostlin, které Greta kvůli uhlíkové stopě ještě nezatratila. Jenže právě proces, kdy se z nich dělá „maso“, je zbavuje většiny toho, co v nich považujeme za zdravé. Jakmile se totiž jednou změní v protein, přestane existovat v původní podobě. Pravda, klasické fastfoodové menu taky není žádnou hitparádou zdraví, taky ho ale z toho nikdo ani náhodou nepodezírá, i když samy fastfoody budou tisíckrát tvrdit opak. To je ale každopádně až sekundární problém rostlinného či jiného masa.

Pokračování článku si můžete přečíst v tištěném vydání FORMEN

Pokračování článku si můžete přečíst v tištěném vydání FORMEN Chci koupit Formen