Historické snímky Hindenburgu: Od tragédie největšího vzducholodě uplynulo přes 80 let

Právě statická elektřina je nejpravděpodobnější příčinou zkázy. Požár vznikl v zadní části, možná přispělo i nějaké mechanické poškození. Vzhledem k tomu, že je vodík silně hořlavý, se plameny šířily rychlostí blesku. Vzducholoď pohltily za 34 sekund.

Právě statická elektřina je nejpravděpodobnější příčinou zkázy. Požár vznikl v zadní části, možná přispělo i nějaké mechanické poškození. Vzhledem k tomu, že je vodík silně hořlavý, se plameny šířily rychlostí blesku. Vzducholoď pohltily za 34 sekund. Zdroj: archiv

Slavná vzducholoď Zeppelin LZ 129 „Hindenburg“ byla největším létajícím strojem všech dob. Před 80 lety ji však postihla ničivá tragédie, která ukončila i celou éru vzducholodí. Připomeňte si příběh Hindenburgu v komentované galerii dobových fotografií.
Některé spekulace tvrdily, že se jednalo o sabotáž a příčinou katastrofy byla bomba. Avšak britský letecký inženýr Jem Stansfield před několika lety provedl rekonstrukci a potvrdil, že se na Hindenburgu během bouře nashromáždila statická elektřina, která se dostala do kontaktu s vodíkem uniklým z jisté části konstrukce.
Uvnitř byla spousta prostoru pro kajuty, salonky, čítárnu, restauraci, promenády… Byla tu dokonce i kuřárna, což zní paradoxně s ohledem na to, že nad stropem byla obrovská nádrž plná hořlavého vodíku.
Loď se řídila z kabiny na přídi. Ovládala se kormidlem stejně jako běžné lodě na vodu. Ale u přistávacích manévrů musela asistovat i početná pozemní obsluha.
Po slavné vzducholodi zbyla jen hromada z poškozené duralové konstrukce…
79
Fotogalerie

Krátká kariéra největšího letounu světa, stroje Zeppelin LZ 129 Hindenburg, skončila před čtyřiaosmdesáti lety. Její slávu uťala tragická nehoda 6. května  1937. Monumentální vzducholoď zničil požár, při kterém zemřelo třináct pasažérů a 22 členů posádky. Podívejte se na fotogalerie. 

Zeppelin LZ 129 Hindenburg byl společně se sesterskou lodí LZ 130 Graf Zeppelin II největším létajícím strojem všech dob. V roce 1935 ho sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin a jméno mu propůjčil říšský prezident Paul von Hindenburg.

Duralová konstrukce vzducholodi měřila na délku 245 metrů, zhruba jen o 25 metrů méně než Titanic. Plavidlo poháněly čtyři dieselové motory Mercedes-Benz, které mu umožňovaly letět rychlostí až 135 kilometrů za hodinu.