Vyberete jednu z několika nabízených her různých žánrů, koupíte vstupenku jedním klikem přes internet na daný den, v předvečer termínu se vám ozve kurýr s tím, že vám veze divadlo domů. Nasadíte brýle, sluchátka a zmáčknete play.
Ocitnete se ve zcela novém světě. Chvilku budete fascinováni děním kolem vás, chvíli budete zvědaví na každý podnět před vámi, pod vámi, za vámi. Na herce budete mít chuť si sáhnout.
Vítejte v Brejlandu. S výmluvným podtitulem take-away divadlo. Vzniklo jako projekt inovátorů ze společnosti Brainz s podporou pražského magistrátu. Pro vybraná pražská divadla mělo jít o jednu z cest, jak hrát, i když to kvůli covidu nejde. Odstartovalo v březnu, hraje dál.
Jde o unikátní videozáznamy inscenací, které snímala ze středu jeviště 360° kamera. Herci hráli kolem ní. Právě díky tomu má divák pocit, že herci hrají u něj, okolo něj, pro něj. “Jde o inscenační experiment ve virtuální realitě. Novou formu zážitku,” říká k Brejlandu jeho kreativní producent Petr Hanousek.
Když je řeč o novém zážitku - jeden z tipů, jak jej konzumovat, je na otáčecí židli. Ale zvládnete to i z postele nebo z gauče. Představení jsou upravena na asi hodinovou stopáž, rozdělena na tři dějství. Důvod je prozaický. Na virtuální realitu není lidské oko a mozek tak adaptováno, někomu by po delším sledování mohlo být nevolno. Proto se doporučuje pauz skutečně využít ke krátkému návratu do normálního světa.
Jaké to to tedy celé je/bylo? Objednali jsme si dvě hry. Hamlety a Pusťte Donnu k maturitě. Nemohly být jedna od druhé rozdílnější.
Pusťte Donnu k maturitě přineslo divokou komediální fúzi mezi světem Beverly Hills a Českem na startu 90. let, kombinaci Donny s Andreou a Karla Gotta s Pavolem Haberou od Divadla pod Palmovkou.
Hamleti od týmu Divadla Na Zábradlí byly více klasicky pojatým kusem plným velkého hraní, možná až záměrného přehrávání.
Za vidění každopádně stála obě představení. Když Pusťte Donnu k maturitě skončí tak, že vás praští medvěd z Discolandu Silvie Ivana Jonáka lopatou a herci se začnou uklánět, máte podvědomou chuť jim zatleskat. Když skončí Hamleti, máte pocit, že jste se na chvíli sami Hamletem stali a ze světa zrcadel a velkých hereckých gest se vám zpátky ani trochu nechce.
Ale všechno jednou končí. Druhý den ráno si brýle kurýr zase odveze.
