Intervence: ČNB trvá na oslabování koruny, může být i hůř než 27 korun za euro

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok Zdroj: Michael Tomeš, E15

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
13
Fotogalerie

Evropu straší další bankovní krize, naplní se černý scénář?

Těsně před Vánoci oznámila Česká národní banka (ČNB), že bude pokračovat v oslabování koruny tak, aby ji udržela okolo hladiny 27 Kč za euro. Úrokové sazby ponechali bankéři na technické nule. Návrat do standardního režimu měnové politiky předpokládá centrální banka dle stávající prognózy v polovině letošního roku. Záležet ale bude na několika faktorech, jedním z nich je inflace, která se sice zvyšuje, stále se však nachází pod dvouprocentním cílem.

Dosažením dvouprocentní inflace podmiňuje ČNB konec oslabování koruny, aktuální odhad je polovina roku 2017. Jenže prognózy jsou prognózy a realita může být jiná. Ostatně rok 2016 nám ukázal, že „nic není nemožné“ a situace se může vyvíjet dosti nečekaně. Střízlivý odhad, respektive tři scénáře budoucího vývoje nám aktuálně nabízí ekonomové Raiffeisen bank.

Ten nikoli optimistický, ale zdaleka ne nemožný nastiňuje následující vývoj: v mnoha zemích eurozóny, kde proběhly volby, získaly nacionální a antievropské strany, které volají po referendech o vystoupení z eurozóny/EU, nezanedbatelný podíl voličských hlasů a vstupují do vlád. Ozdravení italského bankovního sektoru naráží na nedostatek kapitálu a politickou nestabilitu. To sráží důvěru ve zdraví bankovního sektoru celé eurozóny. Evropou se siří „italská nákaza“ – zasáhne i řecké banky.

Euro přitěžuje nejen zemím PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko), ale také třeba Finsku. Odchod Řeků z eurozóny by mohl vyvolat dominový efekt. V opačném případě budou ale státy platící eurem dotovat Řecko na věky věků

V Řecku znovu mezi občany sílí nespokojenost s uplatňovanou politikou tvrdých škrtů a opětovnými problémy řeckého bankovního sektoru. (Nová) řecká vláda slíbí vyhlášení greferenda (referenda o vystoupení Řecka z eurozóny). Riziko rozpadu eurozóny opět roste a euro oslabuje proti americkému dolaru pod paritu. Ochranářská politika nového amerického prezidenta negativně dopadá na evropské vývozce (především z Německa) a brzdí růst i exportně̌ orientovaných asijských ekonomik.

Celý článek o intervencích ČNB čtěte na Finexpert.cz