Český dluh zdražuje. Burziáni se zbavují bondů a vzpomínají na bezpečnou korunu
Univerzální nadšení investorů z českých státních dluhopisů během srpna ustalo. S tím i ochota burziánů akceptovat relativně směšný úrok na bondech tuzemské vlády oproti srovnatelným zemím středoevropského regionu. Podle ekonomů jde o důsledek klesající popularity někdejších investorských bezpečných přístavů, ovšem také odraz politiky České národní banky. Ta v srpnu formálně ukončila éru „obrany“ koruny, Česko se tak pro zahraniční investory stalo kvůli nejistému vývoji tuzemské měny mírně rizikovější destinací pro jejich peníze.
„Peníze směřují od dluhopisů na bankovní vklady a do akcií. Zároveň odtekly prostředky z dlouhodobých dluhopisů do krátkodobých dluhopisů, jelikož investoři očekávají delší trvání éry úrokových sazeb na současné zvýšené úrovni,“ vysvětluje ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Termín recese navíc už zdaleka nevyvolává u investorů takové vibrace jako ještě třeba na počátku roku. „To tlačí investory z defenzivních dluhopisů směrem do rizikových aktiv, která obecně fungují jako určitá pojistka proti ekonomickému ochlazení,“ dodává ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
V Česku má trend „přepínání“ aktiv navíc svůj kurzový rozměr. Od loňska, kdy Česká národní banka spustila devizové intervence na boj proti oslabování koruny, se totiž zahraniční investoři spoléhali na to, že jakékoli výraznější oslabení české měny centrální banka „vyžehlí“ nákupem korun za eura ze svých devizových rezerv a česká měna zase posílí.
ČNB tak skutečně reálně zasahovala při kurzu koruny kolem 24,60 za euro. Oslabení koruny znamená pro přespolní hráče ztráty, existence této pojistky tak umožňovala investorům zvenčí méně rizikovou sázku na česká aktiva, mezi jinými právě tuzemský vládní dluh. Tomu je ovšem od srpna konec.
„Rozhodnutí ČNB oficiálně ukončit intervenční režim vedlo k určitému exodu investorů z korunových aktiv,“ zdůrazňuje Pfeiler. Vedlejším, ovšem stejně podstatným efektem je růst nákladů na český státní dluh.
Zatímco tak kupříkladu v polovině července investoři do tuzemských vládních bondů akceptovali za desetiletou půjčku Česku roční úrok 3,9 procenta, v polovině srpna to už bylo téměř 4,35 procenta. Za pouhý měsíc se tak v reálu každá nově státem půjčená miliarda prodražila na úrocích o bezmála pět milionů korun.
Česko prázdninovým výprodejem bondů zčásti dědí vývoj na klíčových světových trzích, pro které zůstává hlavní agendou budoucí křivka vývoje inflace, a tím i striktnosti hlavních centrálních bank v boji proti ní. „Hlavní důvod je v růstu výnosů na dluhopisových trzích v USA a v eurozóně, za nímž stojí primárně obavy ohledně rychlosti a intenzity ústupu globální inflace spolu s přetrvávajícím odhodláním Fedu a ECB dále zvyšovat sazby, uznají-li za vhodné,“ soudí portfolio manažer Raiffeisen investiční společnosti Martin Zezula.
Trend výprodeje bondů se prý nicméně blíží svému vrcholu. Jednoduše proto, že dále přelévat peníze do rizikových aktiv už není tak atraktivní. „Americké i některé evropské akciové indexy se pohybují v blízkosti historických rekordů. Trhy může poškodit hospodářské škobrtání v Číně. Navíc efekty utahování měnové politiky včetně růstu sazeb se do ekonomik propisují postupně,“ zdůrazňuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
Výprodej dluhopisů spojený s růstem jejich výnosnosti zároveň ustane spolu s předpokládaným globálním i tuzemským poklesem míry inflace. Spolu s tím, jak bude klesat inflace, bude ale postupně stoupat atraktivita primárně dlouhodobých dluhopisů,“ dodává Tomčiak. Výnosy českých bondů jsou aktuálně nejvýše zhruba od počátku prázdnin.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
