Nejnovější várka informací, postřehů a zajímavostí ze světa investic.
V tomto vydání Investičního newsletteru E15 se dočtete:
- IPO firmy mmcité je v plném proudu
- dění okolo zadluženého emitenta dluhopisů Premiot nabralo nový spád
- portfolio manažer Michal Semotan sází na těžaře uranu
- další zajímavosti a novinky
Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)
Co zaujalo 📻
Na pražské burze zahájila minulý týden primární veřejnou nabídku společnost mmcité z Uherského Hradiště, která se zabývá vývojem a výrobou městského mobiliáře. Na prodej je až jeden milion akcií, tedy až třetinový podíl ve firmě, přičemž upisovací pásmo bylo stanovené na 160 až 200 korun za akcii. Podrobněji jsem o této burzovní události psal například zde…
Firmu posílá na burzu podnikatel a designér David Karásek. Významnou roli při přípravě tohoto IPO však sehrál a sehrává i finančník František Bostl. Pro něj a pro jeho investiční butik Starteepo je mmcité již sedmá firma, kterou pomáhá vyslat na trh Start. Součástí spolupráce je mimo jiné příprava potřebné dokumentace, tvorba finančních plánů, zajištění potřebné publicity u investorů či sepsání analytické zprávy.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
Vůbec první IPO pomohla firma Starteepo realizovat na jaře 2018 – tehdy své akcie prodávala obuvnická firma Prabos. Ve stejném roce následovala realitní společnost UDI CEE, o rok později zpracovatel kůží Karo Leather, v roce 2020 softwarová firma eMan, v loňském roce pak přišel za podpory Bostlovy společnosti na trh Start výrobce klik a kování M&T a také e-commerce firma Bezvavlasy.
Firma Starteepo se podílela na přípravě prodeje akcií prostřednictvím trhu Start v hodnotě již přes jednu miliardu korun. „Původně jsem se domníval, že transakcí bude během těch pěti let více než sedm a při menších objemech. A nakonec je jich naopak víc při relativně vyšších objemech,“ poznamenal Bostl.
Podle něj je důvod i ten, že ne všechny vytipované firmy jsou vhodné pro vstup na burzu. Překážkou může být například netransparentní akcionářská struktura, nízká ziskovost či nevhodný podnikatelský model. Také není snadné se vždy shodnout s majiteli firem například na ocenění akcií při vstupu na burzu.
V tomto ohledu se Bostl podle svých slov snaží najít rovnováhu mezi zájmy emitentů a tím, aby měli investoři šanci koupit cenné papíry při IPO za atraktivní valuaci, tedy nižší násobky ročních zisků, a měli tak šanci podílet se na rozvoji a růstu dané firmy a zhodnotit svou investici. Přece jen případní nespokojení investoři by už příště nemuseli do IPO připravených firmou Starteepo vložit své peníze. Zanevřít by mohli i na samotný trh Start.
Předchozí vydání newsletteru: |
„Klientem pro nás jsou investoři, ne emitent. Protože každý rok připravím jednu dvě nové emise, ale pořád chodím za stejnými investory. Kdybych připravil špatnou emisi, tak bych mohl přijít o investory pro budoucí IPO. Důvěru investorů není snadné získat a udržet si ji,“ vysvětluje Bostl.
Součástí firmy Starteepo je také fond kvalifikovaných investorů Czegg Ventures. Ten zhodnocuje peníze investorů právě nákupy akcií firem z trhu Start, primárně pak těch, na jejichž vstupu na burzu se Bostlova společnost podílí. A sázka na menší a střední podniky se fondu vyplácí – během tří let své existence dosáhl (ke konci letošního června) zhodnocení ve výši přibližně 80 procent.
V současnosti je fond akcionářem tří firem – Karo Leather, M&T a Bezvavlasy. Po probíhajícím úpisu k nim přibude i mmcité – fond Czegg Ventures chce nakoupit až 300 tisíc akcií. Část nabízených akcií mmcité chce koupit i sám Bostl.
Spoluprací na přípravě emise a nákupem akcií do fondu však práce pro Bostla nekončí. Se všemi čtyřmi emitenty má finančník a investor uzavřené akcionářské dohody, které mu zajišťují místo v dozorčí radě. Cílem je mít přehled nad tím, co se v daných firmách děje. „Součástí bývá mimo jiné závazek neprodávat nakoupené akcie po určité období,“ poznamenává Bostl. To je výrazný rozdíl například oproti tomu, co se stalo u firmy Hardwario, kde došlo letos na jaře k významným akcionářským změnám, a to pouhý půlrok po vstupu na Start.
Bostl prozradil, že má seznam více než 200 tuzemských firem, o kterých se on a jeho kolegové domnívají, že by rovněž mohly zamířit na burzu. „Víme o nich a dané firmy vědí o nás. Jsou to firmy s nějakou historií, zveřejňují své výkazy. U některých z nich se může časem stát, že přijde správný čas pro vstup na burzu,“ říká.
Jako příklad dává právě mmcité. „V tomto případě trvalo několik let od prvních kontaktů, než situace dozrála,“ prozrazuje a dodává, že podobně nadějných firem je na seznamu víc. „Některé jsou IPO blíž než jiné.“
Primární veřejná nabídka akcií společnosti mmcité probíhá až do středy 26. července. Už tuto středu (tedy 19. července) však bude zpřístupněna online kniha objednávek. Bude tak jasnější, jak velký zájem investoři o akcie mmcité mají. Podle informací z trhu to vypadá, že poptávka se vyvíjí solidně. Vyloučena tak není ani varianta, že emise bude přeupsána, tedy že investoři budou poptávat více akcií, než je nabízeno. V takovém případě by se nemuselo dostat na všechny zájemce.
Co se děje na trzích 📈
Dění okolo investiční a realitní skupiny Premiot, kterou vlastní podnikatel Ondrej Spodniak, nabralo v minulém týdnu další spád. Městský soud v Praze v úterý na popud věřitelů zahájil insolvenční řízení vůči mateřské společnost Premiot Group. Ta zastřešuje řadu firem, které v souhrnu dluží investorům přinejmenším stovky milionů korun za nesplacené dluhopisy. Vlastníků problémových cenných papírů jsou více než tři tisíce, a to nejen z Česka, ale také ze Slovenska a Maďarska.
Nejnovější insolvenční řízení soud zahájil poté, co obdržel návrh od několika věřitelů zastupovaných advokátní kanceláří KLB Legal. V tomto případě jsou zatím přihlášeny hlavně pohledávky vyplývající primárně z toho, že se společnost Premiot Group zavázala směnkami za dluhy dceřiných firem, které vydávaly dluhopisy. Zejména pak jde o společnost Premiot obchodní. Například otrokovický podnikatel Daniel Kmenta takto uplatňuje pohledávky z titulu vlastnictví dluhopisů v nominální hodnotě osmi milionů korun.
„Ze zpráv plyne, že další společnosti ze skupiny Premiot jsou v prodlení se splácením jistin i kuponů dluhopisů. Nadto jsou některé významnější pohledávky zajištěny směnkami avalovanými dlužníkem, problémy s platební schopností tak prostupují celou skupinou Premiot,“ uvádí se mimo jiné v insolvenčním návrhu podaném kanceláří KLB Legal.
První zprávy o problémech firem okolo Premiot Group se na zpravodajských serverech E15 a Seznam Zprávy objevily již na konci ledna. Nyní je velmi pravděpodobné, že se k návrhu KLB Legal přidají i někteří věřitelé zastupovaní jinými advokátními kancelářemi.
Více se dočtete v článku: Emitenta dluhopisů Premiot Group poslal soud kvůli nesplaceným závazkům do insolvence. Do jeho vydání a ani do vydání tohoto newsletteru se Ondrej Spodniak k nejnovějšímu vývoji nevyjádřil. Alespoň si ale můžete pustit jeho nedávné vystoupení na YouTube. Ve svém proslovu mimo jiné obvinil advokátní kanceláře, že jeho podnikání poškozují. „Představte si, že obcházejí naše investory a shazují nám naše projekty. Chtějí jakési výpalné,“ řekl mimo jiné.
Za zmínku také stojí, že ve čtvrtek se v insolvenčním rejstříku objevila zpráva předběžného insolvenčního správce společnosti Premiot obchodní. Dokument vrhá neblahé světlo na přístup majitele celé skupiny Ondreje Spodniaka. Předběžný insolvenční správce mimo jiné uvádí, že „dosud nedošlo k úplnému zpřístupnění účetnictví a daňové evidence dlužnice pro potřeby jejího prozkoumání.“
Ve zprávě se rovněž píše, že „dlužnice neposkytuje nezbytnou součinnost a dochází tak k neúměrnému prodlužování doby řízení před zjištěním úpadku dlužnice“. Insolvenční správce zároveň navrhuje, aby řízení okolo Premiot obchodní nadále zajišťoval insolvenční správce se zvláštním povolením. Takoví správci patří do elitní skupiny a mohou vést ta největší insolvenční řízení týkající se firem s ročním obratem nad 100 milionů korun.
Postřeh investora 💡
„Bude přibývat zemí, které si uvědomí, že bez investic do jaderné energetiky nemohou zabezpečit soběstačnost dodávky elektrické energie,“ říká v článku Všemi milované jádro. Sázky na uran nesou i desítky procent, řetězová reakce teprve nastane portfolio manažer J&T investiční společnosti Michal Semotan s tím, že sázka na jádro je i součástí jeho portfolia.
Konkrétně jde o akcie největšího veřejně obchodovaného těžaře uranu na světě, kanadské firmy Cameco. Té se daří v posledních letech renesanci uranu dokonale využít, důkazem čehož je boom jejích akcií. Za poslední rok vydělala investorům bezmála 48 procent, za poslední tři roky pak akcie podražily dokonce o takřka dvě stě procent.
VÝVOJ CENY AKCIÍ SPOLEČNOSTI CAMECO V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH (V USD)
Zdroj Google Finance
Doporučená četba 📰
• Čína přišla v prvních pěti měsících letošního roku o pozici největšího dovozce zboží do Spojených států. Stalo se tak poprvé po patnácti letech. Zejména vzhledem k napjatým obchodním geopolitickým vztahům mezi Washingtonem a Pekingem a snaze amerických firem diverzifikovat dodavatelské řetězce Čínu přeskočily Mexiko a Kanada. Obě země mají s USA uzavřenou dohodu o volném obchodu. (China no longer top exporter to U.S. as trade rift widens – Nikkei Asia)
• Agentura Reuters se věnuje tomu, jak se takzvané chiplety stávají důležitou součástí čínské snahy o soběstačnost ve výrobě mikroprocesorů. Místo výroby procesoru na jediném kusu křemíku s požadovaným počtem jader umožňují chiplety výrobcům použít více menších čipů k vytvoření většího integrovaného obvodu. Podle expertů může Čína produkcí chipletů zmírnit dopad amerických sankcí, které se týkají například dovozu nejmodernějších přístrojů na výrobu čipů. Taková zařízení vyrábí primárně nizozemská společnost ASML. (Chip wars: How ‘chiplets’ are emerging as a core part of China’s tech strategy – Reuters)
• Hlavní americký burzovní index S&P 500 netáhnou vzhůru už jen největší technologické firmy, píše list Wall Street Journal. Upozorňuje, že nová 52týdenní maxima zaznamenalo od konce letošního května už přes 140 titulů. Analytici vnímají větší počet rostoucích akcií za pozitivní signál a náznak toho, že i přes obavy z recese či poklesu firemních zisků by býčí trh mohl pokračovat.
Od začátku roku již index S&P 500 posílil o 17,5 procenta a nachází se tak na úrovni okolo 4500 bodů. K dosažení rekordního maxima ze začátku roku 2022 mu stačí posílit už jen o přibližně šest procent. (What’s Behind the Stock Market Rally (It’s Not Just Big Tech) – Wall Street Journal)
