Vyrábějte u nás, vyzval Trump svět. Číňané ho poslechli a likvidují americkou konkurenci
- Čínská firma investovala do výroby v Ohiu, její příliv tvorby pracovních míst ale vyvolává spory o ceny, konkurenci i o bezpečnost.
- Fuyao je zhruba o desetinu levnější než konkurence.
- Úřady vyšetřují možné porušení zákonů u dodavatelů, firma vinu odmítá; ve Washingtonu sílí debata o zpřísnění kontroly zahraničních investic.
Americký prezident Donald Trump loni intenzivně lákal zahraniční investory do amerických továren s příslibem návratu pracovních míst. The Wall Street Journal nyní popisuje příběh čínského výrobce autoskel Fuyao v Ohiu a ukazuje na rizika, když se v srdci amerického průmyslu usadí firma největšího geopolitického rivala.
Když Fuyao před deseti lety převzalo zavřený závod General Motors v městě Moraine, vítal jej ohijský guvernér i část federálních a státních politiků. Projekt podpořený též z prostředků daňových poplatníků byl tehdy prezentován jako šance na oživení regionu Rezavého pásu. Dnes se ale část místních cítí podvedená – mimo jiné kvůli dopadu na konkurenci a kvůli vyšetřování amerických úřadů.
Hrozba pro 250 míst u konkurence
Fuyao podle místních znalých problematiky tlačí na ceny natolik, že ohrožuje přibližně 250 pracovních míst v konkurenční továrně Vitro ve městě Crestline, která funguje od 50. let. Šéf firmy Carlos Bernal uvedl, že Vitro v posledním roce zvažovalo uzavření provozu, v jednu chvíli ho dokonce i ke konci roku 2025 oznámilo, aby pak zaměstnancům sdělilo, že vše bude přece jen ještě pokračovat. Dlouhodobá budoucnost je prý však silně nejistá.
Bernal zároveň připomíná, že od roku 2019 Vitro uzavřelo tři závody na autoskla v Pensylvánii, Michiganu a v Indianě, a část těchto kroků dává do souvislosti právě s čínskou konkurencí. Fuyao v USA dodává skla mimo jiné automobilkám GM, Ford a Stellantis.
„Interní dumping“ a obcházení cel
Vitro a někteří jeho spojenci ve Washingtonu tvrdí, že úspěch Fuyaa je ukázkou strategie, jak může Peking „vydlabat“ americkou výrobní kapacitu: přesunout výrobu přímo do USA, vyhnout se clům a poté podseknout ceny tamní konkurenci. Tento postup bývá označován jako „internal dumping“. Kritici zároveň zmiňují kombinaci vysoké efektivity výroby, možných podpor z Číny a sporných pracovních praktik.
Výzkumnice Elaine Dezenski z think-tanku Foundation for Defense of Democracies to komentovala jako „špinavou hru“. Zaznívá prý i širší obava, že pokud by čínské firmy získaly v klíčových odvětvích významný podíl, mohly by narušit americké dodavatelské řetězce.
Zásah úřadů a podezření kolem pracovní síly
Do sporu vstoupily i federální úřady. V roce 2024 proběhl v závodě Fuyao zátah a americká strana tvrdí, že majitelé čínských podniků vytvořili v Ohiu síť firem, která měla pomáhat s „ukrýváním, přepravou a se zaměstnáváním“ lidí bez legálního statusu v různých továrnách včetně těch v barvách Fuyaa. V dokumentu se prý objevuje částka 126 milionů dolarů, kterou měly podniky v rámci schématu „přesměrovat“. Nikdo ale zatím nebyl v případu obžalován.
Fuyao jakékoli pochybení odmítá. Mluvčí Stella Zhang uvedla, že firma uspěla díky technologii, kvalitě a spolehlivosti dodávek a že její závod v Moraine zaměstnává přes 3000 lidí, většinou z regionu, a dál se rozšiřuje. Zhang také tvrdí, že vyšetřování mířilo na dodavatele, nikoli přímo na Fuyao, a že zaměstnanci firmy mají oprávnění pracovat v USA.
Ceny, komunita a politika
Manažeři Vitro popisují, že modernizovali zařízení a snížili počty zaměstnanců, přesto se na ceny Fuyaa nejsou schopni dostat. Ředitel závodu Rich Parron pro WSJ uvedl, že jejich objemy výroby spadly za sedm let o 50 procent. Zdroje obeznámené s kontrakty zároveň WSJ řekly, že Fuyao bývá zhruba o 10 procent levnější než konkurence.
Případ dopadá i na malé město Crestline a jeho zaměstnance – například pracovnici Chandru Jarvis, která mluví o strachu rodin z možné ztráty stabilního příjmu, nebo dlouholetou zaměstnankyni Kim Sumner, jež zmiňuje „hořkost“, když stát kdysi „rozvinul červený koberec“ pro nového hráče na trhu.
Američtí politici nyní zvažují zpřísnění přezkumu zahraničních investic v citlivých odvětvích (například automotive, ocel, hliník, měď či kritické suroviny). Bílý dům zdůrazňuje, že chce podporovat investice do americké výroby, ale bez kompromisů v bezpečnosti a vymáhání práva.
