Založení důchodového spoření za bonus. Stát a penzijní společnosti začnou lákat mladé střadatele
- Ministryně financí hodlá snížit poplatky účtované penzijními společnostmi.
- Ve hře je jednorázová odměna pro nové účastníky spoření, která by byla ohraničena věkem.
- Stát by podporoval vstupování do dynamických fondů, které mají výrazně lepší zhodnocení.
Vláda a penzijní společnosti mají stejný cíl – rozšířit počet účastníků důchodového spoření především mezi mladými lidmi. Motivace státu je jasná. Pokud si generace dnešních dvacátníků vytvoří robustnější polštář na nevýdělečnou fázi života než jejich rodiče, ulehčí v budoucnu penzijnímu a sociálnímu systému. Soukromý sektor pak věří v příliv střadatelů, který mu znásobí zisky.
Obě strany nyní hledají možnosti, jak nalákat co nejvíce nových účastníků ve věku do třiceti let. Zatím nejdiskutovanější je snížení poplatků penzijních společností. Debatuje se také o jednorázovém bonusu od státu. Ten by zároveň nekladl překážky při vstupování do rizikovějších, ale výrazně výhodnějších dynamických fondů s podílem akcií.
Změna poplatkové politiky
Od snížení poplatků za správu a zhodnocení vložených peněz, které inkasují penzijní společnosti, si šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) slibuje vyšší výnosy pro účastníky. Chystá proto novelu zákona, která to umožní. „Méně rizikové fondy s menším množstvím operací by si účtovaly nejnižší poplatky,“ nastínila ministryně financí. Do podrobností však zatím zabíhat nechce.
Zvýšit výnosy účastníků důchodového spoření a posílit jejich vklady hodlá rovněž opoziční Pirátská strana. Její předlohu kabinet před měsícem podpořil, byť s připomínkami. Zatraktivnit důchodové spoření slíbilo hnutí ANO už před loňskými volbami ve své hospodářské strategii.
V novém doplňkovém penzijním spoření navrhují Piráti u účastnických fondů s výjimkou těch konzervativních a alternativních snížit horní hranici poplatku za správu z jednoho procenta na 0,4 procenta z hodnoty obhospodařovaného majetku. Maximální výše úplaty za zhodnocení by pak klesla z 15 na deset procent.
Tento model zřejmě kabinet úplně přesně neokopíruje a přijde s vlastními parametry. Jasnější závěry má přinést další jednání vlády s penzijními společnostmi, které se uskuteční na přelomu tohoto a příštího měsíce.
Bonus a odvážnější přístup
Podle mluvčího Asociace penzijních společností Jana Sedláčka jsou ve hře další nová opatření. „Cestou, která by dávala smysl, by byla jednorázová finanční motivace od státu. Ta by se poskytovala do určitého věku nového účastníka,“ řekl. Jak by byl bonus velký a zda by na něj měl nárok účastník, jehož věk by nepřesáhl 30 let, ještě není dohodnuto. „Je více variant zastropování věkové hranice,“ dodal Sedláček.
Ve hře je i změkčení příliš velké ochranářské role státu. „Člověk, který neví, zda prostřednictvím dynamického fondu investovat do akcií, automaticky spadne do takzvaného povinně konzervativního fondu s nízkými výnosy,“ popsal na příkladu mluvčí asociace. Napříště by stát takovému účastníkovi nebránil v tom, aby zvolil odvážnější investiční strategii.
To by nahrálo penzijním společnostem, které chtějí počet střadatelů v konzervativních fondech výrazně zeštíhlit a převést je právě do dynamických fondů. Aktuálně je v prvním zmíněném typu fondů dvacet procent všech účastníků důchodového spoření. Cílem je, aby jich bylo jen pět procent.
Z údajů penzijních společností plyne, že většina dynamických a vyvážených fondů s podílem akcií dlouhodobě přináší dobré zhodnocení. Výnosy se v současnosti pohybují mezi deseti až 15 procenty, v některých případech dokonce převyšují i dvacet procent. S náskokem tak překonávají inflaci, která podle ČNB za loňský rok dosáhla 2,5 procenta.
Evoluce spořicího pilíře
Penzijní společnosti se zároveň snaží už řadu let přesvědčovat střadatele, aby přecházeli ze starých transformovaných fondů, kam už nelze vstupovat, do nového doplňkového důchodového spoření. To mělo loni v únoru poprvé ve své historii přes dva miliony účastníků a předčilo tak počet lidí ve starém důchodovém připojištění.
Asociace penzijních společností už od loňska pracuje na konceptu nazvaném Evoluce třetího pilíře. „V jeho rámci se řeší možnosti zvýšení motivace ke vstupu u mladých účastníků, možnost rychlejšího vypořádání transformovaných fondů, vytvoření fondů životního cyklu i změna struktury poplatků,“ uvedl Sedláček.
