Trump straší akciové trhy i exportní byznysy. V Davosu se rozhodne, kdo utrpí nejvíc

Vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Stává se neblahou tradicí, že je v každém díle zmínka o Donaldu Trumpovi, který svými vyjádřeními a kroky ovlivňuje, a často také ohrožuje, stabilitu světových ekonomik, což má dopad na finanční trhy. V tomto vydání se dočtete o jeho ambicích na získání arktického ostrova Grónska. Svůj postoj by mohl objasnit v přednesu na Světovém ekonomickém fóru ve středu ve 14:30, tudíž lze na trzích očekávat zvýšenou volatilitu. Podíváme se také na evropský ekvivalent Mag 7 zvaný GRANOLAS a v čem se liší od svého amerického konkurenta.

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Co je hlavním tématem letošního Světového ekonomického fóra
• Jak by se mohlo propsat vyostření transatlantických vztahů do ekonomiky
• Co se skrývá pod akronymem GRANOLAS

Stručně 📻

Do švýcarského Davosu se sjíždějí světové elity 

Ve švýcarském alpském letovisku Davos v pondělí začalo 56. výroční zasedání Světového ekonomického fóra – tradiční setkání globálních politických a byznysových elit. Letošní ročník, jehož mottem je A Spirit of Dialogue (Duch dialogu), se nese ve znamení rekordní účasti. Očekává se příjezd více než 3 000 delegátů ze 130 zemí, včetně 64 hlav států a premiérů, přičemž Česko bude reprezentovat premiér Andrej Babiš. Hlavní pozornost se však upírá na návrat amerického prezidenta Donalda Trumpa a na geopolitické napětí, které jeho účast provází. Šéf Bílého domu se fóra účastní osobně poprvé od roku 2020 a údajně s sebou přiváží dosud největší americkou delegaci v historii. V jejím čele stojí kromě prezidenta také ministr zahraničí Marco Rubio a ministr financí Scott Bessent. Trumpův projev je naplánován na středu, avšak jeho přítomnost vyvolává kontroverze již od oznámení účasti. Zasedání se totiž odehrává v době vyostřeného sporu o Grónsko, kvůli kterému Trump pohrozil novými cly evropským zemím. Tato situace vedla k rozhodnutí dánské vlády setkání v Davosu bojkotovat a nezúčastnit se.

Na seznamu hostů nenajdeme ani čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, indického premiéra Naréndru Módího či brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Poprvé po desetiletích bude chybět i samotný zakladatel fóra Klaus Schwab, který loni v dubnu odstoupil z vedení. Naopak silné zastoupení má technologický sektor a „korporátní aristokracie“. Mezi hosty je šéf JP Morgan Jamie Dimon, generální ředitel Microsoftu Satya Nadella či Jensen Huang z Nvidie. Zajímavostí je absence Sama Altmana z OpenAI, kterého zastoupí finanční ředitelka Sarah Friarová. Program zasedání se soustředí na pět klíčových oblastí: geopolitické prostředí, umělou inteligenci (AI), klima a přírodu, nové zdroje ekonomického růstu a investice do lidí. Diskuse se povedou o tom, jak spolupracovat ve stále více rozděleném světě a jak zajistit, aby technologický pokrok a inovace sloužily k budování prosperity respektující ekologické limity.

Mag 7 nebo GRANOLAS?

Zatímco v uplynulých letech burzám kralovala skupina Magnificent 7, která zahrnuje přední americké technologické společnosti, investoři pomalu začínají střízlivět z extrémních valuací a raketového růstu, a hledají bezpečnější přístav, jehož vývoj není tažen převážně investiční horečkou ohledně umělé inteligence. Onen přístav, možná překvapivě, nacházejí na starém kontinentu u skupiny firem s akronymem GRANOLAS. Tato evropská elita, která zahrnuje giganty GSK, Roche, ASML, Nestlé, Novartis, Novo Nordisk, L’Oréal, LVMH, AstraZeneca, SAP, a Sanofi, nabízí v současném tržním prostředí atraktivnější poměr rizika a výnosu než jejich američtí rivalové. Z pohledu sektorové expozice je evropská skupina více diverzifikovaná a mimo technologický sektor zahrnuje také společnosti z oblastí zdravotnictví, spotřebního zboží, a v neposlední řadě i luxusního zboží.

Rotace kapitálu je patrná již na vývoji z počátku letošního roku. Zatímco Magnificent 7 přešlapuje na místě s mírně záporným zhodnocením, evropské tituly si připsaly přes 4 procenta. Důvodem je i defenzivní charakter těchto akcií. V době zvýšené nejistoty, ve které se přinejmenším od začátku roku nacházíme, oceňují investoři stabilitu sektorů jako zdravotnictví nebo základní spotřební zboží, které evropská skupina reprezentuje. Dalším lákadlem jsou bezpochyby střízlivější ocenění evropských akcií. V průměru vykazují společnosti GRANOLAS o 30 procent nižší poměr P/E než americká Mag 7 a zároveň i dividendový výnos hraje do karet evropským titulům. GRANOLAS nabízí investorům zhruba 2,5 až 3 procenta, kdežto konkurenti bezmála 0,5 procenta. „Éra Magnificent 7 neskončila, ale dozrává. V roce 2026 trh odmění ty, co diverzifikují. Akcie GRANOLAS mohou investorům potenciálně nabídnout expozici vůči evropskému růstu ale také potenciálu spojenému s AI prostřednictvím společností, jako je ASML, aniž by vsadili vše na jednu kartu v podobě velkolepé sedmičky,” doplňuje k situaci Jakub Roschlitz, investiční analytik pro eToro.

Téma týdne 🗞️

Světová geopolitika a finanční trhy čelí další hrozbě. Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska, autonomního území Dánska, vyeskaloval minulý týden v tvrdé ekonomické ultimátum, které by mohlo rozvrátit transatlantické vztahy. To, co zpočátku vypadalo jako pouhý rozmar, se změnilo v hrozbu obchodní války. Bílý dům o víkendu oznámil, že pokud nedojde k dohodě o koupi arktického ostrova, zavede od 1. února desetiprocentní cla na veškerý dovoz z osmi evropských zemí, přičemž pokud nebudou americké požadavky ani nadále splněny, sazba se od června více než zdvojnásobí na drastických 25 procent. Sankce jsou zacílené na země, které Trump vnímá jako klíčové hráče v regionu, tedy na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Velkou Británii, Nizozemsko a Finsko. Ekonomické dopady by byly devastující. Podle agentury Bloomberg plná implementace Trumpových hrozeb může snížit export těchto zemí do USA až o 50 procent, přičemž největší ránu by utržily ekonomiky Německa, Švédska a Dánska.

Zatímco Trumpova administrativa oficiálně argumentuje strategickou bezpečností a tvrzením, že „svět nebude bezpečný, dokud USA nebudou mít naprostou a totální kontrolu nad Grónskem“, ve hře je i ryze osobní motiv. Prezident zpochybnil dánský nárok na ostrov argumentem, že stojí pouze na tom, že „tam před stovkami let přistála loď“ a žádný oficiální dokument o vlastnickém právu neexistuje. Ve zveřejněném dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu navíc ale explicitně spojil své kroky s osobní křivdou. „Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír," napsal Trump s tím, že nyní se může soustředit výhradně na zájmy Spojených států. Norský premiér na tento nátlak reagoval připomenutím, že o ceně rozhoduje nezávislý výbor, nikoliv vláda. Na své sociální síti Trump okomentoval celou situaci prohlášením: „NATO Dánsku už 20 let říká: ‚Musíte dostat ruskou hrozbu pryč od Grónska.‘ Bohužel s tím Dánsko nedokázalo nic udělat. Teď nastal čas a my to uděláme!!!”.

Reakce evropských lídrů na sebe nenechala dlouho čekat a kontinent se sjednocuje v přípravě tvrdé odvety. Britský premiér Keir Starmer označil Trumpovy požadavky za „zcela mylné“ a švédský premiér Ulf Kristersson vzkázal, že se jeho země nenechá vydírat. Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje požádat EU o aktivaci takzvaného „nástroje proti nátlaku”, což je nejsilnější zbraň obchodní obrany, kterou sedmadvacítka disponuje. Brusel již připravuje konkrétní protiopatření v podobě cel na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur, která by cílila na citlivé produkty, jako jsou letadla Boeing, automobily či bourbon, a zároveň signalizoval zastavení schvalování obchodní dohody s USA. Americký ministr financí Scott Bessent však situaci zlehčuje s tím, že Evropané pouze „ukazují slabost“, zatímco USA sílu, a nakonec prý evropští představitelé pochopí, že je nutné být pod „americkým bezpečnostním deštníkem“.

Eskalace napětí okamžitě zasáhla finanční trhy, které se obávají, že nová cla zadusí globální růst a znovu roztočí inflaci. Akciové trhy zamířily dolů. Evropské akcie zažily nejhorší den od poloviny listopadu a index S&P 500 otevřel gapem a k pondělnímu večeru odepsal téměř jedno procento. Investoři se v obavách z fiskálních tlaků zbavují dluhopisů, což vyhnalo výnos klíčového desetiletého amerického dluhopisu na 4,26 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od září, zatímco zájem o bezpečné přístavy rostl, což se projevilo posílením zlata a stříbra. Trhy tak přešly do defenzivního režimu a veškerá pozornost se nyní upírá na nadcházející zasedání v Davosu.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 CSG míří na burzu. Skupina Michala Strnada chystá IPO v Amsterdamu, které by mohlo být největší v evropském zbrojním průmyslu. Načasování hraje zbrojařům do karet - válečná poptávka a rekordní výsledky dělají z CSG silný růstový příběh. Více informací o plánovaném IPO si přečtěte na webu e15.

💥 Drahé kovy v uplynulém roce díky geopolitice a průmyslové poptávce násobně překonaly akciový trh. Do role absolutního růstového fenoménu investoři obsadili stříbro, které je v posledním roce suverénně nejrychleji zdražující komodita světa a ani mírná korekce z posledních dnů na tom nic nemění. Jaké jsou hlavní příčiny růstu a jaké nové příležitosti nabízí komoditní trh? Nenechte si ujít článek od kolegy Bukovského na webu e15.

💥 Pravidelné přítoky do amerických penzijních fondů 401(k) jsou dlouhodobě tichým motorem, který pohání akciový býčí trh. Donald Trump však nyní přichází s překvapivým návrhem na řešení krize bydlení, který by mohl tento mechanismus obrátit naruby. Pokud by Američané začali vybírat své úspory na nákup nemovitostí, hrozí akciím odliv kapitálu v řádu bilionů dolarů. Je tento scénář reálný a může politický populismus ukončit burzovní rally? Dočtete se na webu Roklen24.

💥 Metafora o přílivu, který zvedá všechny lodě, přestala platit a AI horečka vstupuje do nové fáze. Korelace mezi akciemi Big Tech firem se vytrácí a portfolio manažeři varují, že „v tomto westernu, stejně jako ve filmu Sedm statečných, nakonec přežijí jen někteří”. Jak se mění pravidla hry uprostřed největšího technologického boomu této dekády? Dočtete se v článku na WSJ.

Osobnost týdne 👑

Charles P. „Charlie D“ DiFrancesca (1951–1991) byl legendární americký obchodník s dluhopisy, který se v 80. letech stal nekorunovaným králem parketu na Chicago Board of Trade (CBOT). Do finanční historie se zapsal jako jeden z největších individuálních obchodníků všech dob – jeho denní objemy obchodů často převyšovaly objemy celých investičních bank. Původně nadějný hráč amerického fotbalu využil svou fyzickou zdatnost a soutěživou povahu v drsném prostředí tzv. „pitu“, kde se obchodovaly termínové kontrakty na americké vládní dluhopisy (T-Bonds). Přezdívalo se mu „Sultan of Scalp“ pro jeho neuvěřitelnou schopnost realizovat tisíce drobných, rychlých obchodů (styl obchodování zvaný skalpování) s chirurgickou přesností, čímž dodával trhu masivní likviditu.

Jeho příběh má však i silný lidský rozměr, který z něj činí skutečnou osobnost. DiFrancesco byl známý svou mimořádnou štědrostí a ochotou pomáhat začínajícím obchodníkům, ačkoli sám čelil krutému osudu. Ve věku pouhých 34 let mu byl diagnostikován lymfom. Navzdory vyčerpávající léčbě se odmítl vzdát své práce; na parket se vracel i s vestou pod sakem, která chránila jeho tělo oslabené operacemi a chemoterapií před nárazy v davu obchodníků. Obchodoval téměř do své předčasné smrti ve 39 letech. Charlie D zůstává dodnes symbolem zlaté éry prezenčního obchodování, kdy o úspěchu nerozhodovaly jen algoritmy, ale především lidská odvaha, rychlost rozhodování a nezlomná vůle. O jeho životě si můžete přečíst v knize Williama Falloona z roku 1997 nazvané Charlie D.: The Story of the Legendary Bond Trader.

Graf týdne 📊

Od nejistoty z minulého dubna, kterou na trhy přinesl Trump s jeho cly, posílil německý index o 30 procent během dvou měsíců. Poté však nastala fáze konsolidace, kdy index v průběhu šesti měsíců osciloval kolem hodnoty 23 900 eur. To se zlomilo ke konci listopadu, kdy cena nejdříve odmítla pokračovat níže po proražení červnového dna a následně začala expandovat ve zdravém uptrendu až k úrovni 25 500 eur. Pondělní pokles tak z technického hlediska vypadá spíše jako zdravý pullback, než jako zásadní obrat trendu. O to spíše, když přihlédneme k tomu, že z posledních 29 obchodních dní bylo k pátku růstových celých 25!

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den!