Írán a Izrael na pokraji války? Přehled situace a kdo jsou jejich spojenci
Po událostech z minulého týdne, kdy v Bejrútu zemřel po útoku Izraele vysoce postavený člen hnutí Hizballáh Fuád Šukr, a následně Izraelci zabili v Teheránu politického lídra hnutí Hamás Ismáíla Haníju, se válka mezi Íránem a Izraelem zdá být opět reálnější. Írán slibuje svému úhlavnímu nepříteli tvrdou odvetu. Jak by případný konflikt mohl vypadat, a jsou na místě obavy z jaderné války?
Proč se mluví o nebezpečí války mezi Izraelem a Íránem?
K eskalaci situace došlo po vraždě velitele Hamásu Haníji, která byla důležitým aktem války Izraele proti teroristickému hnutí Hamás. Podle Yohana Plesnera z Izraelského demokratického institutu (IDI), kterého citovala agentura Bloomberg, se jedná o součást dlouhodobé izraelské strategie v boji proti terorismu.
Napětí mezi Izraelem a Íránem je dlouhodobé a situace jako nyní, kdy byl přímo v Teheránu zabit vysoce postavený reprezentant íránského spojence, představuje více než vhodnou záminku pro případný íránský úder.
Jakým směrem se bude situace pravděpodobně vyvíjet?
Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové se dají očekávat odvetné akce Íránu či Hizballáhu za dva zmiňované atentáty.
„Otázkou je, jak masivní odveta bude a jak Izrael následně zareaguje,“ dodává Kalhousová s tím, že v Izraeli se dokonce objevily zprávy o možném preemptivním útoku. V případě tohoto scénáře by Izrael nečekal na úder ze strany Íránu, ale zaútočil by jako první. „Každopádně situace je nejblíže masivní regionální eskalaci od 7. října,“ doplňuje.
Kdo jsou spojenci obou stran?
V případě začátku války má Írán na své straně šiítské milice v Sýrii, Jemenu, Iráku i Libanonu, které finančně podporuje. Právě libanonská milice Hizballáh by mohla mít významnou roli v případě svého zapojení do budoucí války. Organizace má podle Izraelců poměrně bohatý vojenský arzenál a už od začátku izraelsko-palestinského konfliktu útočí na cíle v Izraeli.
Dodávkami techniky může Teheránu významně pomoci Rusko, které má s Íránem dlouhodobě kvalitní vztahy. To potvrzuje i pondělní návštěva tajemníka ruské bezpečnostní rady Sergeje Šojgua v Teheránu. Podle informací deníku The New York Times už navíc Rusko začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru.
Na izraelské straně stojí zejména Spojené státy a Velká Británie. Ministerstvo obrany USA na svých stránkách uvedlo, že již v reakci na aktuální napětí posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu.
Hrozí jaderná válka?
I když Izrael nikdy oficiálně vlastnictví jaderného arzenálu nepotvrdil, obecně se předpokládá, že jím disponuje. U Íránu zase panuje podezření o jeho vývoji, nelze však přesně říci, v jaké fázi se může nacházet.
Možnost jaderné eskalace však není podle Kalhousové na pořadu dne. „U Íránu není známo, že by disponoval jadernými zbraněmi, i když je zřejmě blízko tomu, aby je dokázal vyrobit, a v Izraeli se v této fázi o zapojení jaderných zbraní vůbec neuvažuje,“ dodává.
Jak zareagují ostatní státy v regionu a spojenci?
Primárním cílem Spojených států, hlavního spojence Izraele, je snížit napětí a riziko konfrontace. Podle ministra zahraničních věcí USA Antonyho Blinkena, kterého citoval anglický deník Financial Times, vedou Američané intenzivní jednání se státy v regionu Blízkého východu se snahou deeskalovat situaci.
„Dá se předpokládat, že se izraelští spojenci zapojí jenom pomocí při sestřelování raket, jako tomu bylo už při dubnovém útoku Íránu. Tehdy Izraeli pomohli Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Jordánsko a zřejmě byl využíván i vzdušný prostor dalších sunnitských arabských zemí v regionu,“ komentuje situaci Kalhousová. Pouze v případě útoku na zájmy těchto států by podle ní mohlo dojít k přímému zapojení dalších států do konfliktu.
VIDEO: Hamásu se válka hodí. Konflikt je v popředí zájmu a Izrael se dostává do izolace, tvrdí odbornice Kalhousová v pořadu FLOW.
