Pád úrokových sazeb připraví banky o desítky miliard | E15.cz

Březnový pád sazeb letos připraví banky o desítky miliard

Jaroslav Bukovský

Tuzemským bankám letos vyschne významný generátor zisků. Březnový pád úrokových sazeb České národní banky v souvislosti s pandemií koronaviru bude totiž znamenat podstatně slabší zhodnocení peněz, které mají domácí finanční domy uložené u centrální banky.

V poslední únorový den měly banky takto uloženo 2,8 bilionu korun, jen za tento měsíc tak na úrocích inkasovaly takřka pět miliard. 

ČNB od poloviny března ve dvou krocích snížila svou základní sazbu, kterou mimo jiné i úročí bankovní vklady, ze 2,25 na jedno procento. „Pokles takzvané repo sazby představuje pro celý bankovní sektor roční snížení úrokového příjmu zhruba o 35 miliard korun,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. To představuje zhruba třetinu zisku, který domácí bankovní byznys dokázal vydělat během loňského, rekordního roku. 

Utrpí hlavně malí hráči

„Očekávám další snížení sazeb, což výpadek úroků ještě zvýší,“ soudí expert společnosti PwC Petr Kříž. V opačném směru podle něho budou působit klesající vklady v bankách, ze kterých budou finanční domy vyplácet menší objem úroků. „Pokud se navíc podaří dostat úvěry do ekonomiky, může dojít k výraznému snížení částky, kterou mají banky u ČNB, což by tuto ztrátu naopak snížilo,“ dodává Kříž. Banky by v takovém případě volné peníze raději rozpůjčovaly, za což by nyní dostaly více než u ČNB. 

Jen tři největší domácí banky držely koncem loňského roku u centrální banky podle svých finančních výkazů přes 1,3 bilionu korun. Banka ČSOB tak například měla u centrální banky uloženou sumu přesahující 680 miliard korun, Česká spořitelna přes 400 miliard korun, Komerční banka pak držela u banky bank takřka čtvrt miliardy. „Snížení disproporčně zasáhne menší banky, které udržují u ČNB výraznější část své bilance,“ připomíná ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. 

Ještě větší výpadek

„Očekávám další snížení sazeb, což výpadek příjmů ještě zvýší,“ soudí expert společnosti PwC Petr Kříž. V opačném směru podle něho budou působit klesající vklady v bankách, ze kterých budou finanční domy vyplácet menší objem úroků.

„Pokud se navíc podaří dostat úvěry do ekonomiky, může dojít k výraznému snížení částky, kterou mají banky u ČNB, což by tuto ztrátu naopak snížilo,“ dodává Kříž. Banky by v takovém případě volné peníze raději rozpůjčovaly, což by jim nyní vydělalo více než vklady u ČNB.

Více peněz než během poslední krize

Během dvanácti měsíců před koncem letošního února přiteklo do ČNB z obchodních bank podle statistik regulátora zhruba 150 miliard čerstvých korun. Pro domácí bankovnictví před začátkem pandemie byl příznačný tak silný přebytek hotovosti, že rozpůjčovat jej tradičními cestami bylo nereálné. Banky tak mají u ČNB uloženo řádově více peněz než dřív, kupříkladu koncem února 2009 měly u centrální banky vklady ve výši čtyř set miliard korun, tedy sedmkrát méně než v závěru února letošního roku. 

 

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!