Tak nám otevřeli obchody. Tedy abych byl přesný, bylo nám povoleno otevřít pouze jeden obchod v Praze, protože ostatní máme v obchodních centrech. Jak už to tak v těchto dnech bývá, vše se měnilo ze dne na den, z týdne na týden. Takže nejdříve bylo povoleno otevřít obchody mimo obchodní centra, avšak s velikostí do 250 metrů čtverečních. Za dva dny někoho z vedení státu napadlo, že by bylo možné otevřít i větší obchody, ale prostor uvnitř oddělit páskou tak, aby měl pouze zmíněných 250 metrů. A za týden na to premiér Babiš slavnostně v jakémsi rozhovoru naznačil, že od 27. 4. by mohli otevřít všechny obchody do 2 500 metrů čtverečních. A tak se taky stalo. Během týdne neskutečný veletoč.
Vláda se neustále vymlouvá, že doba je dynamická, že se musí reagovat ze dne na den. Marně se tedy snažím pochopit, jak to dělají třeba Rakušané, kteří už před Velikonocemi řekli, že po nich otevřou obchody do 400 metrů a následně upřesnili, že hned od května pustí lidi do obchodních center.
Ostatně s těmi obchoďáky to je u nás také zábavné. Nám všem obchodníkům zmrzl úsměv na rtech, když vláda na tiskovce oznámila, že velká centra otevřou až 8. 6. Chvíli jsem na vše rezignoval.
Abyste si ale nemysleli, že nejsme dynamičtí a flexibilní, tak jsme hned vymysleli řešení. Když jste totiž již šestý týden bez tržeb, tak vymyslíte ledasco. V Praze jsme otevřít mohli, sice jen jeden obchod, ale mohli. Potřebovali jsme však nějak otevřít Brno. Obchod je ale ve Vaňkovce, tedy v zatím zavřeném obchodním centru. Takže jsme přes noc našli pár inzerátů volných prodejních ploch vedle nákupáku, druhý den je objeli a nakonec vybrali 30 metrů čtverečních pár stovek metrů daleko. Během týdne jsme nastěhovali nábytek, zprovoznili internet a mimochodem podepsali smlouvu raději jen na jeden měsíc s opcí, protože jsme tušili další vládní kulišárnu. A ta opravdu přišla. Původní termín v červnu byl zrušen a posunut již na 11. 5. Ne, není lehké v této době a pod taktovkou této vlády podnikat. Zaplatíme tedy zbytečně 14 dní volného prostoru, ale věřím, že se nám to vyplatí. Tedy věřil jsem.
Pohádky o otevření obchodů totiž ještě není konec. Když už jsme měli vše připraveno, jak pro Prahu, tak Brno, oznámila Vláda ČR, že sice smíme otevřít obchody s oblečením, ale zákazníci nesmí zkoušet oblečení. To, že se celých šest týdnů, tedy v době největších obav z rozšíření nákazy, dalo zkoušet oblečení v hypermarketech, to odborníky ve vládě nenapadlo. To, že se od poloviny března prodaly přes e-shopy miliony kusů oblečení a přinejmenším 30 procent se zase vrátilo do skladů (aby se opětovně odeslalo jinam), to také odborníkům uniklo. To, že si v hobbymarketech můžete zkoušet rukavice, vybírat a zase vracet šroubky, lopaty, sahat na nářadí, to je také v pořádku. Ale když přijde zákazník do obchodu, má roušku a oblečení tedy jen stěží přijde do styku s obličejem, to už vadí. Skoro každý obchod má parní žehličky, existují speciální dezinfekce na tkaniny. Bohužel, zákaz platí. A mimochodem, boty se zkoušet mohou, kalhoty ne.
Takže máme otevřeno, ale nemůžeme skoro nic prodat. A takhle my si tady teď žijeme.
Autor je zakladatel módní značky Le Premier.
