I filmaři pomáhají. Další využití našly dokonce kostýmy ze seriálu Černobyl | E15.cz

I filmaři pomáhají. Kostýmy z populárního seriálu Černobyl našly další využití v reálu

oka

Kostyméři a rekvizitáři pomáhají. A mají plné ruce práce. Filmová branže stojí, stejně jako divadla, ovšem ti, kdo se hercům starají o kostýmy, jsou žádáni. Dokážou totiž navrhnout, vyrobit, přešít… Anebo prostě jiným způsobem obstarat ochranné obleky, které zaměstnanci nemocnic stále tolik potřebují. Takovým specifickým oblekem je i protiradiační ochrana použitá v seriálu HBO Černobyl. 

Společnost Peris Costumes z Madridu už lékařům, sestrám a ostatnímu personálu nemocnic darovala ochranné prostředky v hodnotě tisíců eur. Její práci v dobách, kdy se ještě natáčelo, oceňovaly filmařské štáby takových trháků jako Mladý Papež nebo Vikingové. Teď jsou za ni vděční i opravdoví hrdinové bojující s koronavirem.

Ředitel společnosti Javier Toledo pokládá takovou angažovanost za samozřejmou, pomáhat podle něj musejí všichni, kdo mohou, nehledě na obor, ve kterém pracují. „Nejprve jsme udělali inventuru toho, co vlastně v našich kostymérnách a skladech máme. Věřte, že toho po všech těch seriálech s nákladnými produkcemi máme hodně a docela dost se toho hodilo. No a následně jsme naše dílny zapojili do šití roušek a ochranných obleků,“ řekl Toledo pro televizi Euronews.

Jako výjimečně užitečné se v aktuálních souvislostech ukázaly hlavně kostýmy vyrobené pro hit posledních měsíců s názvem Černobyl. Ve filmu popisujícím likvidaci následků jaderné katastrofy si logicky zahrálo hodně ochranných obleků a teď našly další využití. „Jsou perfektní. Nakoupili jsme tedy materiál a ušili další. Byli jsme rádi, že máme podle čeho šít, to se teď přece musí využít,“ popisuje Toledo.

Požár u jaderné elektrárny Černobyl se podařilo po týdnu uhasit. Obrovské spáleniště stále doutná

Podobně se ale kostyméři snaží i na dalších místech v Evropě.  Vedoucí kostymérů stockholmského divadla Kulturhusets Stadsteatern Nancy Andreasson Peters se v časech koronakrize přeučila na designérku ochranných oděvů určených zaměstnancům institucí, jež se starají o nejstarší, a tím pádem nejohroženější spoluobčany. „Nebylo to zrovna snadné. Odložili jsme všechnu práci, která nás v divadle čekala, a místo toho jsme se vyškolili v navrhování ochranných oděvů. Docela mě překvapilo, co všechno k tomu potřebuje člověk o zdravotnictví vědět. A to samozřejmě neznáme úplně všechno,“ poznamenává Andreasson Peters. Společně se svými kolegy už pro švédské domovy důchodců vyrobili už deset tisíc jednorázových hygienických zástěr.

A pomáhají i české umělecké soubory. Už na začátku koronavirové krize po zavření kulturních institucí se třeba divadelní kostymérny vrhly na šití roušek a dalších ochranných pomůcek. 

Kultura si hledá cestu v nové situaci. Elán nechybí. Teď, kdo to zaplatí
Do Samotářů se mě báli obsadit, vzpomíná herec Ivan Trojan

 

Autor: oka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!