Města po pandemii koronaviru změní systém dopravy | E15.cz

Města po pandemii koronaviru změní systém dopravy. Plány mají v Miláně, Římě i v Bruselu

Michal Nosek

Italský Milán, který tvrdě zasáhla epidemie onemocnění Covid-19 se má stát průkopníkem v zásadní přestavbě městské dopravy. Itálie je již podle tamních odborníků za vrcholem nárůstu počtu nemocných a radní ve velkých městech tvoří plány na návrat lidí do městské hromadné dopravy i nové regulace pro dopravu automobilovou. Podobně pracují i další evropská města. 

"Systémy veřejné dopravy se můžou stát žhavým místem pro přenos nákazy. Pokud budou dopravní prostředky příliš přeplněné," uvedl pro server CityLab Daily milánský primátor Beppe Sala.

Město podle něj plánuje udržet kapacitu systému metra na méně než dvou třetinách a namísto průměrného počtu 1,4 milionu cestujících, kteří jej před pandemií denně využívali, jich hodlá přepravovat maximálně 400 tisíc denně. Na podlahách vozů budou vyznačeny kruhy, které ukáží cestujícím správnou úroveň vzdálenosti. Pokud jejich počet překročí omezenou kapacitu budou vstupy do stanic dočasně uzavřeny.

Opatření v metru jsou však jen jednou částí toho, jak se má změnit celý dopravní systém metropole na severu Itálie.

Nejen Milán ale i další evropská města již vyhodnocují dopady pandemie a koronavirovou krizi chtějí využít i k přehodnocení v přístupu k automobilové dopravě. Hrozí totiž, že lidé ze strachu z nákazy v hromadné dopravě budou chtít více využívat soukromých vozů i k pohybu po městě. To se například stalo po uvolnění některých opatření v Česku v centru Prahy, kde pro podporu individuálního cestování na čas neplatily modré parkovací zóny. 

V Miláně využívalo před pandemií hromadnou dopravu pětapadesát procent obyvatel města a vlastní vůz pětačtyřicet. Pokud by došlo k navýšení cest soukromým vozy, hrozil by dopravní kolaps, protože je ve městě velice obtížné zaparkovat. Proto chce milánská radnice automobilovou dopravu výrazně snížit.

CityLab Daily dále uvedl, že již existuje alarmující souhra mezi vysokým znečištěním ovzduší a vysokou mírou úmrtnosti pro Covid-19 a sever Itálie má přitom jedno z nejznečištěnějších ovzduší v zemi.

Během léta tak bude jádro Milána částečně přestavěno, a pro cyklisty vznikne více než 35 kilometrů nových komunikací. Vozidla, která mají povolení vjezdu do centra, se musí nově přizpůsobit rychlostnímu limitu 30 kilometrů za hodinu. Ten má zvýšit plynulost provozu a poskytnout chodcům více bezpečného prostoru.

Obdobná opatření chystá i Řím. Stejný záměr podporuje i německá metropole Berlín.

Nejdále v podpoře jízdních kol zašel belgický Brusel. Ten od 4. května vytvoří z městského jádra prioritně pěší a cyklistickou zónu, v níž se auta s povolenkou budou pohybovat rychlostí do dvaceti kilometrů za hodinu. Kampaň podporující cyklistiku ve městě probíhá i v Paříži. Na úkor motoristů se pro kolaře rozšiřují jejich stávající jízdní pruhy a v květnu otevřou první úseky sítě devíti dálkových cyklostezek v Paříži a přilehlém regionu region Île-de-France.

Cyklostezky v posledních deseti letech přibývají i v Praze ale řada z nich, zejména ty, které vedou po rušných komunikacích, jsou kritizovány jak cyklisty, tak motoristy. Stav pražské cyklistické infrastruktury se má podle dřívějšího vyjádření radnice zlepšit. Současné plány pražského magistrátu v této oblasti ovlivněné koronavirovou krizí ale známy nejsou.

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!