Vláda se opět začala řídit krizovým zákonem a otevřela tak diskuzi, jak moc má stát firmám a podnikatelům nahrazovat škodu způsobenou vládními nařízeními v boji proti epidemii koronaviru. Krizový zákon totiž nezabíhá ohledně náhrad škod do detailů a právníci se shodují, že jej lze vykládat velmi široce. Vláda se ale už stihla v některých případech pojistit a zamezit budoucím požadavkům o náhradu.
Konkrétně se to týká programu Antivirus, kde ministerstvo práce a sociálních věcí doplácí v rámci kurzarbeitu až 80 procent mezd zaměstnancům zasažených firem. „V případě programu Antivirus musí podnikatel uzavřít dohodu o narovnání, v rámci které se vzdává do budoucna veškerých nároků na náhradu mzdy v případě, že příspěvek dostane,“ řekl advokát Zdeněk Tomíček z CEE Attorneys, který zastupuje firmy v žádostech o státní pomoc.
Řada podnikatelů tak podle Tomíčka zvažuje, jestli je lepší přijmout okamžitou náhradu části mezd, či se připravit na několikaměsíční boj o náhradu celé škody. „Nemyslím, že je tento postup k podnikatelům fér,“ řekl. Shodují se s ním právníci z advokátní kanceláře Forlex. „Takovéto narovnání v současné situaci považujeme za zcela v rozporu s dobrými mravy zvláště s ohledem na to, že většina podnikatelů žádala o pomoc státu ve stavu tísně,“ uvádí kancelář.
Samotná náhrada škody není krizovým zákonem nijak limitována ani upřesněna. Mohla by se tak týkat přímé škody, jako jsou zkažené potraviny či vylité pivo v uzavřených restauracích, i ušlého zisku a nemajetkové újmy.
„U zákona je extrémně široký výklad náhrad škody, protože byl přijímán v návaznosti na povodně. Nikdo nepočítal s tak velkým dopadem, jako se to stalo nyní,“ řekla advokátka a docentka z Masarykovy univerzity Dana Ondrejová, podle které by nemělo hrát roli to, že podnikatel získal během krize od státu nějakou kompenzaci. „Musíme se však připravit na to, že soudy budou hledat cesty, jak vykládat zákon restriktivně,“ řekla Ondrejová s tím, že soudy se obvykle snaží ochránit stát, aby finanční zátěž unesl.
Naopak podle advokáta a docenta z Univerzity Palackého v Olomouci Filipa Melzera by se kompenzace a dotace měly do případné náhrady škody započítat. Zdaleka nejtěžší bude ovšem škodu dokázat a vyčíslit. „Bude velice náročné prokázat, jak by na tom podnikatel byl, kdyby epidemie nastala, ale vláda nezavedla krizová opatření,“ domnívá se Melzer.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že se do budoucna bude muset krizový zákon novelizovat právě v reakci na zkušenosti z této krize. Zda by se to týkalo i náhrad škod, nechtěl komentovat.Situaci ale pravděpodobně usnadnila sama vláda tím, že se rozhodla zkraje krize neopírat svá nařízení o krizový zákon, ale o zákon o ochraně veřejného zdraví, což soud minulý týden označil za nezákonné. Firmy se tak budou moci podle právníků odvolávat na náhradu i podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
