Vláda se snažila zabránit žalobám o škody, ale paradoxně jim nahrála, říká advokát Rozehnal

Právník Aleš Rozehnal.

Právník Aleš Rozehnal. Zdroj: Zbyněk Pecák

Pravomocné rozhodnutí pražského městského soudu zrušit opatření omezující maloobchod a volný pohyb usnadní snahu podnikatelů domoci se náhrady škod za vládní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. Přestože se touto otázkou správní soud nezabýval, jsou o tom přesvědčeni advokáti Aleš Rozehnal a Vladimír Polách. Že rozhodnutí soudu pomůže poškozeným firmám si myslí i právník Ondřej Dostál, který žalobu podal.

„Situace stran možnosti uplatnit náhradu škody na státu se rozhodnutím městského soudu dramaticky změnila,“ řekl deníku E15 Rozehnal.

„Vláda se snažila znemožnit uplatňování náhrady škody po státu. Paradoxně ale dosáhla pravého opaku a možnost uplatňování nároku na náhrady škody na státu usnadnila,“ dodal.

Rozehnal připomněl, že zatímco krizový zákon s touto možností počítá, ale pouze pro případy, kdy je škoda způsobena opatřením vydaným na základě právě krizového zákona, zákon o ochraně veřejného zdraví to nepřipouští.

Kdyby vláda jednala podle krizového zákona, udělala by lépe. „Pro poškozené by bylo velmi obtížené dokazovat příčinnou souvislost mezi ušlým ziskem a těmito opatřeními. Krizová opatření totiž byla pouze jednou z příčin, ale nikoli příčinou jedinou. Dalšími příčinami mohlo být to, že v době epidemie zákazníci omezili spotřebu, změnili své zákaznické preference, chtěli trávit více času s rodinou nebo se z důvodu obav o zdraví stranili společnosti dalších lidí,“ podotkl Rozehnal.

Zásadní změna však nastala změnou režimu, tedy přechodem na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Dokazovat příčinou souvislosti mezi ztrátou podniků a zákazy a omezeními nařízenými úřadem Adama Vojtěcha (ANO), které schvalovala vláda, už podle Rozehnala nebude nutné.

„Po dnešním rozhodnutí městského soudu je zřejmé, že škoda v podobě ušlého zisku byla způsobena nezákonným rozhodnutím. V takovém případě se dostáváme do režimu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ míní Rozehnal.

I podle advokáta Vladimíra Polácha postupovala vláda chybně, když 23. března, což bylo deset dní od vyhlášení nouzového stavu, začala aplikovat zákon o veřejném zdraví, aby se vyhnula nárokům na náhradu škod.

„Dnešní rozhodnutí soudu potvrdilo námitky části právních expertů, že tak zásadní omezení pohybu a podnikání lze učinit pouze v rámci krizového zákona,“ uvedl Polách.

„Je také povrzením, že soudy dokáží sáhnout k odvážnému rozhodnutí, které primárně míří na ochranu ústavnosti v naší zemi i v aktuálních složitých společenských podmínkách. Pro podnikatele to znamená, že náhrada škody podle krizového zákona je uplatnitelná za celou dobu nouzového stavu,“ dodal.