Sněmovna schválila rozšíření příspěvku i na podnikatele v úpadku

Bankovky

Bankovky Zdroj: profimedia.cz

Podnikatelé v úpadku budou zřejmě moci čerpat příspěvek na podnikání postižené dopady pandemie, takzvaný kompenzační bonus, 500 korun denně, a to zpětně. Umožnit jim to má změna zákona, kterou ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát. Změna se týká jen fyzických osob - podnikatelů v úpadku. Rozšíření okruhu příjemců umožnil podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) předběžný souhlas Evropské komise, která to předtím odmítala. Ošetřovné se zřejmě nebude dočasně započítávat do příjmu při posuzování nároku na dávky, aby o ně lidé nepřišli. Jde zejména o přídavky na děti a o příspěvky na bydlení. Vládní novelu dnes schválila Sněmovna.

Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že chce, aby podnikatelé v úpadku mohli čerpat všechny programy pomoci proti dopadům pandemie. O příspěvek budou moci osoby v úpadku žádat zpětně, a to do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.

Poslanci na návrh svého kolegy Jana Volného (ANO) rozšířili okruh důvodů, pro které je možné žádat o příspěvek. Půjde třeba o případy, kdy kadeřnice nemůže poskytovat své služby v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče, protože v nich kvůli pandemii platí zákaz vstupu. Na návrh Pirátů a Starostů budou mít nárok na příspěvek i pěstouni, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

Schillerová řekla, že podle zákona z loňského jara bylo možné, aby příspěvek čerpali podnikatelé v úpadku. Protože však MF nechtělo ohrozit následný proces schvalování příslušného zákona v Bruselu, do podzimního zákona o kompenzačním bonusu už tuto možnost nedalo. Ministryně poznamenala, že vyloučení osob v úpadku považovala od počátku za nešťastné, a to zvláště vzhledem k osobám v oddlužení.

Vláda v tomto týdnu také rozhodla, že kompenzační bonus se bude vztahovat i na řidiče taxi. Ministryně Schillerová dnes na dotazy poslanců uvedla, že to umožnila změna výkladu, kdy ministerstvo průmyslu uznalo vozidlo taxislužby přepravující osoby za mobilní provozovnu. Taxikáři tak budou moci žádat i příspěvek zpětně

Aktuálně je čerpání kompenzačního bonusu jednou z forem veřejné podpory, a proto se musí řídit obecnými pravidly v EU. Evropská komise v březnu 2020 přijala tzv. dočasný rámec, v němž nastavila podmínky pro poskytování veřejné podpory během pandemie a jednou z těchto podmínek je právě to, že příjemce podpory nesmí být v úpadku. Během ledna se pak podle ministryně podařilo nalézt řešení, kdy se pomoc osobám v úpadku bude poskytovat mimo rámec dočasné podpory v takzvaném režimu de minimis.  

Nárok na kompenzační bonus 500 korun denně nyní náleží podnikatelům s činností podnikání v přímo omezených, případně zcela uzavřených oblastech ekonomiky, a to za každý den omezení. Tato činnost musí být současně za rozhodné období měsíců června až září 2020 pro daného žadatele dominantním zdrojem obživy.

Vedle přímo zasažených podnikatelů mohou o bonus požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory nejméně z 80 procent navázáni, a to buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem, anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou.

Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na všechny veřejné rozpočty tak podle ministryně financí dopadne zhruba v objemu 100 milionů korun. Protože jde o sdílenou daň, o níž se dělí s kraji a obcemi, bude mít dopad i na ně, a to podle ministryně v rozsahu desítek milionů korun.

Ministryně také řekla, že na kompenzačním bonusu vyplatil stát od loňského jara přes podzim až do pondělí tohoto týdne 25,269 miliardy korun. Obecní rozpočty tak na sdílených daních přišly asi o osm miliard korun. Obce však loni na bonusu pro obce podle ministryně obdržely 13,4 miliardy korun.

Ošetřovné se zřejmě nebude dočasně počítat do příjmu kvůli dávkám  

Ošetřovné se zřejmě nebude dočasně započítávat do příjmu při posuzování nároku na dávky, aby o ně lidé nepřišli. Jde zejména o přídavky na děti a o příspěvky na bydlení. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Piráti neprosadili pozměňovací návrhy, které podle nich měly finančně motivovat lidi k tomu, aby se v souvislosti s covidem-19 nevyhýbali karanténě nebo izolaci.

Vládní novela se týká mimořádného ošetřovného, které lidé pobírají kvůli péči o své potomky v době uzavření škol. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se může stát, že rodič obdrží ošetřovné ve stejném měsíci jako mzdu. Novela má zabránit tomu, aby tento souběh nezasáhl mezi lednem a zářím záporně do dalších sociálních dávek. Nyní ji dostane k posouzení Senát.

Předsedkyně sociálního výboru Jana Pastuchová z koaličního hnutí ANO označila předlohu za nadbytečnou, byť jak uvedla, respektuje, že jde o vládní návrh. "Chystáme se úředníkům udělat alibi, aby nemuseli platit včas," uvedla. Stačilo by podle ní zkrátit lhůtu pro vyplacení ošetřovného.

Do příjmu pro přiznání nebo vyměřování sociálních dávek se nebudou počítat ani odměny studentů, které dostali za nařízenou pracovní povinnost například v nemocnicích. Prosadil to předseda lidovců Marian Jurečka, podle kterého by rodiny těchto studentů jinak mohly o dávky nebo jejich část přijít. "Kdyby se jednalo o jediný případ, nebylo by to fér," zdůraznil Jurečka.

Hlasování o jeho úpravě rozdělilo koaliční ANO a ČSSD. Poslanci vládního hnutí ji na rozdíl sociálních demokratů nepodpořili. Pro nebyli ani poslanci KSČM, kteří menšinový kabinet dolní komoře tolerují. Schválena byla hlasy z ostatních opozičních stran a ČSSD.

Sněmovna zamítla návrhy Pirátů, podle nichž by se lidem v covidové karanténě nebo izolaci zvýšila nemocenská ze 60 na 80 procent, nebo náhrada mzdy na 80 procent se státní náhradou zaměstnavateli, nebo by dostali jednorázově 3000 korun. Finanční motivace k tomu, aby lidé zůstávali v karanténě nebo izolaci, by mohla přispět k omezení šíření koronaviru. "Řada lidí si nemůže dovolit být nemocná a nechodit do práce," uvedla pirátská poslankyně Olga Richterová.

"Nevidím důvod, proč vybrat jednu diagnózu, kterou budeme preferovat," podotkla k tomu Pastuchová. Podle Petra Beitla (ODS) by vyšší náhrady mohly ohrozit i ty části ekonomiky, které fungují.