Potenciální znárodňování, které navrhuje vláda, není na pořadu dne, shodují se zástupci opozice i ekonomové. V Česku podle nich není strategická společnost, která by čelila hrozbě bankrotu.
Ministryně financí Alena Schillerová přitom pro HN tento týden uvedla, že by ministerstvo průmyslu a obchodu mohlo připravit analýzu, které firmy jsou natolik strategické, že je má stát zachránit. Výslovně zmínila ČSA. K tomu se však nechce vyjadřovat šéf rezortu Karel Havlíček. „Žádný takový seznam na stole rozhodně nemám,“ řekl na dotaz E15 Havlíček. Na dotaz, zda se takový dokument na jeho úřadě připravuje, neodpověděl. Nikdo tak zatím neví, podle jakého klíče by se strategické podniky vybíraly.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který část státního podílu v ČSA v roce 2013 prodával společnosti Korean Air, přitom ČSA, které patří do skupiny Smartwings, strategickým podnikem rozhodně není. „Prodej absolutně nedává smysl, jediné, co je na této potenciální transakci strategické, je partner vlády a významný akcionář firmy Smartwings – Jiří Šimáně,“ sdělil Kalousek.
Bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) to vidí stejně. „Smartwings a jeho partneři by se měli rozhodnout, zda a jak budou firmu zachraňovat. Pokud ji však nechají padnout, českého občana to nijak nezasáhne. Proč by tedy záchranu měl platit z daní?“ ptá se. Společnost Smartwings na zaslané dotazy nereagovala.
Obecně musí být znárodnění podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně vždy až posledním krokem. I v takovém případě ale jen tehdy, pokud firma působí v oblasti stěžejní infrastruktury a její úpadek je způsoben špatným managementem, jehož nahrazení by umožnilo firmu znovu nastartovat. „Takovou firmu ale v Česku žádnou nevidím,“ míní Bartoň.
I tak je ale Bartoň přesvědčen, že ke znárodnění ČSA nakonec dojde. Část evropských zemí už totiž k takovému kroku přistoupila a další o ní uvažují. Svou leteckou společnost zachránila například lotyšská vláda, přičemž ta italská už chystá převzetí společnosti Alitalia. Podobný krok podle zahraničních médií zvažuje i portugalská a belgická vláda.
„Je pravda, že intervence zahraničních vlád národním dopravcům je pokřivení trhu a dostává českou firmu do nevýhody. To se ale musí řešit jinak než zestátněním,“ říká bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka.
Kvůli koronaviru a opatřením na tlumení jeho šíření je zasažena většina firem, a proto je podle něho na místě jedině pomoc plošná. „Pokud jakákoliv firma doloží, že ji poškodila vládou přijatá opatření, tak by se stát na úhradě dopadů svých rozhodnutí měl podílet. Nesmí ale současný stav používat jako záminku ke vstupu do jakéhokoliv podniku,“ dodal.
S tím souhlasí i Bartoň, podle něhož by selektivní státní podpora jen prohloubila nevyrovnaný dopad ekonomického ochlazení. S ním podle něho mají největší problémy zejména střední a malé podniky, které nemají dostatek finančních rezerv.
