Zmizí až tisíce hospod a restaurací, říká šéfka svazu pivovarů | E15.cz

Zmizí stovky až tisíce hospod a restaurací, trh přijde o 60 miliard, říká šéfka svazu pivovarů

Dušan Kütner

Až se po pandemii otevřou hospody a restaurace, provoz v nich bude zřejmě vypadat jinak než v minulosti. „Slyšíme různé návrhy od toho, že budou lidé chodit do restaurací v rouškách přes větší rozestupy mezi stoly až po omezení maximálního počtu hostů v restauraci. Je velmi pravděpodobné, že se po otevření změní návyky lidí a bude trvat, než se vše vrátí zpět do normálu,“ říká výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na začátku dubna jste spustili s některými pivovary a nápojářskými firmami projekt Zachraň hospodu, přes který si lidé mohou koupit voucher a ten pak utratit, až hospody a restaurace otevřou. Kolik voucherů se zatím prodalo a jste s tím množstvím spokojeni?

Kampaň Zachraň hospodu odstartovala 2. dubna, kdy se začaly registrovat podniky, a o čtyři dny později jsme spustili nákup voucherů. Přesně týden od spuštění se zaregistrovalo přes 1300 hospod a spotřebitelé za první tři dny nakoupili vouchery za více než 1,5 milionu korun. Jsme nadšení, s jakou pozitivní odezvou a zájmem hospod i spotřebitelů se naše iniciativa setkala.

Mnoho podniků se potýká s existenčními potížemi a u mnohých hrozí, že již neotevřou. Kolik takových podniků alespoň řádově či v procentech jako podílu na všech restauracích a hospodách se to může týkat?

V České republice působí řádově 50 tisíc gastronomických zařízení a z toho více než 30 tisíc představují hospody a restaurace. V tuto chvíli je 90 procent hospod a restaurací zavřených a nemá žádné příjmy. Pořád ale musejí platit lidi, nájem a další náklady.

I proto už mnozí začali propouštět a čekají, co bude dál. To, kolik zařízení bude nuceno zavřít trvale, bude záležet na délce trvání současných opatření a na tom, jak účinné budou podpůrné programy od vlády. Každopádně se to může týkat stovek až menších tisíců restaurací.

Dá se odhadnout, jaké ztráty na tržbách zatím za dobu nouzového opatření restaurace a hospody zaznamenaly? A jaký je to podíl ve srovnání s celoročním obratem tohoto segmentu?

Asociace hotelů a restaurací odhaduje, že pokud budou hospody zavřené do konce května, přijde sektor o 40 procent tržeb. Pokud si vezmeme, že tržby v gastronomii vloni dosáhly zhruba 150 miliard korun, jedná se řádově o 60 miliard, o které letos hospody a restaurace přijdou. A to je velké číslo. Řada restaurací kvůli tomu může skončit a další budou muset výrazně šetřit – na lidech i dalších nákladech, aby přežily.

Podle svazu celý sektor včetně návazných provozů zaměstnává asi čtvrt milionu lidí. Budou podniky propouštět a jaké části či podílu z výše uvedeného počtu se to může týkat?

V tuto chvíli s jistotou víme pouze to, že v sektoru pivovarství a gastronomie není nikdo, kdo by nebyl současnou krizí zasažen. A řada restaurací už byla nucena, byť dočasně, část lidí propustit.

Pokud přijdou hospody a restaurace až o 40 procent tržeb, zasáhne to nejenom je, ale i jejich dodavatele – tedy pivovary, výrobce nápojů, velkoobchody a další firmy působící v gastronomii. Konkrétní počet lidí, kteří se ocitnou bez práce, je teď těžké odhadnout.

O kolik letos klesne výstav piva v tuzemských pivovarech?

Celková roční produkce piva se v posledních letech pohybuje okolo 21 milionů hektolitrů. Z toho asi 16 milionů se spotřebuje na domácím trhu. V tuto chvíli pivovary prakticky přestaly vyrábět čepované pivo, které představuje 36 procent domácí produkce, tedy necelých šest milionů hektolitrů.

Pokud bude současný stav trvat tři měsíce, což je reálné, může být pokles celkového výstavu piva v řádu pět až deset procent. K tomu je ale potřeba přičíst pokles způsobený nižším exportem a pomalým rozjezdem restaurací po jejich otevření.

O kolik přijdou pivovary dohromady na tržbách?

To si v tuto chvíli, s ohledem na nejasný vývoj dalších týdnů, neodvažujeme odhadnout. Bude to ale přímo úměrné už zmíněnému poklesu produkce. Hospodaření pivovarů také ovlivní mimořádné náklady, které v souvislosti se současnou situací mají – ať už jsou to bezpečnostní a hygienické prostředky či jiné neplánované náklady.

Velkým problémem je také čepované pivo, které už je vyrobené nebo ve výrobním procesu. Řádově se jedná o stovky milionů velkých piv, která nejenom že v krajním případě musejí pivovary na vlastní náklady zlikvidovat, ale současně – podle stávající legislativy – by měly z části vylitého piva odvést spotřební daň. Je to naprosto nelogické ustanovení zákona, na které upozorňujeme už několik let a za které mají teď pivovary platit.

Podaří se pokles alespoň částečně vynahradit exportem, který v posledních letech pravidelně rostl?

To se nedá za současné situace příliš předpokládat, protože naše hlavní exportní trhy jsou zasažené obdobně jako Česká republika, některé i daleko hůře.

Až zase budou moci restaurace a hospody otevřít, budou muset změnit nějak své fungování? Například změnit nabídku, aby byla atraktivnější, tedy jídelní lístky, zvýšit nabídku jídel či čepovaných i lahvových piv a podobně?

Spíš bude důležité, za jakých podmínek se restaurace otevřou. Dnes slyšíme různé návrhy od toho, že budou lidé chodit do restaurací v rouškách přes větší rozestupy mezi stoly až po omezení maximálního počtu hostů v restauraci. A to vše samozřejmě část hostů odradí a raději nikam nepůjdou.

Zkrátka velmi pravděpodobně se po otevření změní návyky lidí a bude trvat, než se vše vrátí zpět do normálu. Spíš než změnu nabídky jídla a pití budou hospody potřebovat podobné kampaně, jako je Zachraň hospodu, které v této další fázi přilákají hosty zpět do restaurací. Zajímavá je i myšlenka na zřízení velkých venkovních zahrádek, kde budou stoly s většími rozestupy a kde by si lidé mohli sníst jídlo z okolních restaurací.

Budou muset hospody a restaurace po otevření zdražit, aby kompenzovaly své ztráty, a pokud ano, máte odhad, o kolik by to v průměru mohlo být?

Pokud budeme předpokládat, že současná situace přinese minimálně v letošním roce pokles ekonomiky, vyšší nezaměstnanost a nižší platy, nebudou lidé ochotní utrácet v restauracích více. To je ekonomická realita, se kterou se hospodští budou muset vyrovnat. O to důležitější je, aby jim vláda pomohla překonat současnou situaci a vytvořila programy, které umožní pokrýt alespoň část ztrát způsobených uzavřením restaurací.

Připravili jsme seznam opatření, která by vláda měla zvážit na podporu hospod a restaurací: jedná se o přímou náhradu škod způsobených vyhlášením stavu nouze, finanční pomoc a dotační program na opětovný rozjezd hospod, apel na pronajímatele, aby umožnili odložit nebo snížit nájemné zasaženým provozům, a v neposlední řadě už zmíněné odpuštění spotřební daně z piva, které se bude muset zlikvidovat.

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!