Česko se od 12. března kvůli koronaviru nachází v nouzovém stavu. Od půlnoci 16. března v Česku také platí částečná karanténa, respektive byl omezen volný pohyb osob a omezeno podnikání. Část opatření omezujících volný pohyb osob a maloobchod ve čtvrtek zrušil Městský soud v Praze. Mnozí právníci tvrdí, že se tím usnadnila cesta podnikatelů k úspěchu u sporů o odškodnění. Na svém večerním zasedání pak vláda změnila formu vyhlášení opatření pro omezení života a podnikání lidí. Tím navrhované korekci soudu vyhověla. Vláda pak v pátek také požádá o prodloužení nouzového stavu. Souvislosti této věci jsme sledovali v online reportáži.
Soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby.
Podle soudu byla opatření nezákonná. Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocná.
Předseda senátu Štěpán Výborný zdůraznil, že je i za aktuální situace nezbytné, aby orgány veřejné moci lpěly na pravidlech, a zachovaly tak právní stát v maximální možné míře. Vláda podle něj měla opatření vydat v režimu krizového zákona. „Soud musí odmítnout, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo,“ uvedl.
Soud svým odkladem rušení rozhodnutí dal vládě čas na to, aby nezbytná opatření přijala podle krizového zákona. V platnosti ale zároveň musí být stav nouze, který nyní platí do 30. dubna. O jeho prodloužení musí vláda požádat Poslaneckou sněmovnu.
Krok jedna vláda zvládla zajistit při svém čtvrtečním jednání, kde příslušná opatření v korekci schválila podle krirového zákona. Zbývá krok dva.
Z posledního vývoje to vypadalo, že vláda prodlužovat nouzový stav nechce, ve čtvrtek večer se ale situace změnila. Ministr vnitra Jan Hamáček uvedl, že o jeho prodloužení bude vláda rychle žádat. Má se tak stát v pátek s návrhem trvání nouzového stavu do 25. května. Tento termín je také v aktuálním harmonogramu rozvolňování opatření vlády tím posledním. Harmonogram najdete na konci článku.
Z kolize vyhlášení opatření ministerstvem zdravotnictví a výkladu věci soudu vyplývá řada dalších věcí. Právníkovi Dostálovi vadilo, že ministerstvo daná omezení odůvodnilo pouze obecnou zmínkou o výskytu nemoci Covid-19 v ČR a nutností omezit její šíření. Podle něj je formulace opatření v rozporu jak s požadavky práva, tak s poznatky medicínské vědy. V žalobě také uvedl, že český stát nerespektoval svůj vlastní pandemický plán a že pravidla boje proti epidemii tvoří namísto odborníků politici, a to podle momentálních nálad veřejného mínění. Postup ministerstva označil za „právnické chytračení“.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který jako šéf Ústředního krizového štábu dosud neúspěšně prosazoval prodloužení nouzového stavu, považuje nález soudu za potvrzení svých slov. „Pouze za nouzového stavu lze přijímat krizová opatření na boj s koronavirem,“ uvedl Hamáček.
Tématem, které s rozporem kolem možnosti vyhlásit některá opatření souvisí, je náhrada škod těm, kterých se opatření dotkla. Někteří právníci oslovení deníkem E15 upozorňují na to, že chybou vlády a ministerstva zdravotnictví také nejspíš vzrostla šance na úspěšnější vymáhání způsobených škod v důsledku těchto opatření.
Právníci se ovšem neshodují, jak široké náhrady krizový zákon vlastně poskytuje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je přesvědčena, že se náhrada nevztahuje na ušlý zisk. „V rámci pomoci poskytované státem se již hodně subjektů nároku na náhradu jakékoliv škody zřeklo,“ upozornila navíc advokátka Jana Sedláková.
Postup ministerstva zdravotnictví a vlády pak víceméně jednohlasně kritizuje opozice.
Jak vypadá aktuální plán rozvolňování vládních opatření
