Za pět měsíců se bitcoin zase jednou „rozpůlí“ (tedy že se množství vytvářeného bitcoinu sníží na polovinu). Už počtvrté. My pamětníci, kteří jsme byli u všech tří předchozích půlení, si dobře pamatujeme, jak to pak vypadalo. Bitcoin vystřelil do nebes. A vystřelí i tentokrát, přestože to ekonomicky nedává vůbec žádný smysl. Ale takoví už my lidé prostě jsme.
Půlení, anglicky halving, není nic jiného než snížení odměny za takzvanou těžbu. Řada lidí v tom hledá nějakou zákonitost a po posledním půlení v roce 2020 se o tom hodně psalo. Vznikaly modely, které se snažily ukázat, že s nižší odměnou, a tedy s méně rostoucí nabídkou musí růst cena. To je samozřejmě nesmyslné finanční perpetuum mobile a nedává to žádný smysl. Také se žádné předpovědi těchto modelů nenaplnily. Není v tom žádná zákonitost, protože cena závisí jak na nabídce, tak na poptávce. A pokud neporoste poptávka, tak neporoste cena.
Proč by ale měla růst poptávka, když se půlí odměny, a to ještě navíc tak, že to dopředu všichni víme a víme dokonce přesně kdy? To zní podezřele. Ekonom by samozřejmě tvrdil, že když všichni dávno víme, že něco nastane, tak je to už v ceně zapsané a k žádnému růstu by dojít nemělo.
Jenže… Ať se to ekonomům líbí nebo ne, lidé se nechovají racionálně. Jistě, pokud dopředu už od začátku skoro přesně víme, kdy k halvingu dojde, mělo by dávno být všechno zaneseno do ceny a halving by neměl mít na cenu pražádný vliv. Ale…
Pokud si dostatečně silná masa usmyslí, že halving zaceněný není, a začne nakupovat, tak dojde k sebenaplňujícímu se proroctví a oni sami cenu vyženou, takže jen sami sobě potvrdí, co si mysleli, že se stane. Stalo se to už třikrát, tak proč by se to nemohlo stát počtvrté?
Halving sám o sobě je zejména marketingovou mediální událostí. Jinak je vše dopředu známé, ale to, co známé s jistotou není, je právě mediální pokrytí celého fenoménu. A protože se o bitcoinu bude psát, tak už to samo o sobě může cenu zvednout a nastartovat růst. Růst, ke kterému je bitcoin náchylný, protože už několikrát v minulosti ukázal, že umí rychle růst a potom rychle klesat. Už jenom z toho titulu, že je to malá komodita s malou tržní kapitalizací, takže i malé vložené či vybrané peníze umějí s cenou významně zahýbat.
Nejspíš ale ne tolik jako v minulosti. Zatímco kdysi bitcoiny nakoupené za milion dokázaly cenu vystřelit na několikanásobek, dnes jsou to v těch obřích objemech drobné. Nikdo tedy nečeká, že by halving udělal totéž co kdysi, a dokázal vyhnat cenu na dvousetnásobek či stonásobek ani dvacetinásobek. Ale desetinásobek, pětinásobek či dvojnásobek jsou naprosto uvěřitelná čísla.
Uvěřitelná, přestože to ekonomicky nedává smysl. Cena by dávno měla být finální, protože dobře známé události by v ní měly být už obsažené, tedy halving by měl být zaceněný. Ale nejspíš není. A ani v blízké budoucnosti nebude. Když si totiž významná část trhu usmyslí, že halving cenu zvedne, tak na něj ani nemusí čekat a cenu začnou zvedat už před ním. Jakmile se toho chytnou média a bude se o něm víc psát, halving růst jenom posílí. A protože se bavíme o malém aktivu náchylném k bublinám, tak cena skutečně vyroste, jen aby později spadla.
Neznamená to snad, že by bitcoin nedával smysl. Vše výše popsané k němu patří a nijak nemění jeho podstatu. Jen se kolem něj odehraje investiční šílenství, které bude zdánlivě nerozumné, ale ve skutečnosti dobře vysvětlitelné. Pokud to všichni čekají, tak proč se na té vlně nesvézt. Není to ostatně poprvé, je to už počtvrté.
Autor je ekonom z Metropolitní univerzity Praha
