Více či méně uvěřitelné srandičky datované prvním dubnem končívají, pro někoho díky bohu, pro jiného žel bohu, zvoláním apríl! Mysl žertíkem dotčeného se vrátí o pár hodin nazpět a pokračuje v zajetých kolejích dřívější reality.
Taková je alespoň prostá aprílová praxe fungující v 99 procentech případů. Zbylé procento ovšem okupuje aprílová praxe 2.0. Ta spočívá v tom, že ačkoli dojde ke zvolání apríl! a oběť více či méně kvalitního humoru iluzi prohlédne, chová se nadále tak, že skutečnou realitu nahradí tou aprílovou.
Letos se prvního dubna čtenáři jednoho z méně významných finančních zpravodajských webů dozvěděli, že americká Komise pro burzy a cenné papíry schválila první burzovně obchodovatelný bitcoinový fond. Bitcoinové étéefko by tak mohlo oslovit nové masy prostých investorů s vysokým nákupním apetitem. Bitcoin skutečně následně poslušně vystoupal takřka o čtvrtinu výše.
Jenže: apríl! Ne, žádný fond skutečně nevznikl. Logika návratu do reality by velela vrátit se s kurzem bitcoinu zpět na start. Jenže chyba lávky. Bitcoin si kurz udržel a i v závěru týdne byl o čtvrtinu dražší než v aprílový předvečer. Co víc, jako divé se začaly nakupovat i ostatní kryptoměny, takový litecoin je třeba po týdnu o polovinu dražší. Sázkaři na kryptoměny nepotřebují virtuální měny, které v ekonomice skutečně k něčemu budou. Potřebují jednoduše více aprílů. A ty leckde nastávají i častěji než jednou v roce.
