Aktualizováno: Bitcoin už se nehroutí s větrem. Jeho cenová bytelnost je teď k údivu analytiků na úrovni S&P 500
Bitcoin ani při současných tržních turbulencích nefunguje jako pověstný bezpečný přístav pro zaparkování peněz, přesto si svou pozici ve finančním světě upevňuje. Vývoj jeho ceny po rozpoutání obchodních válek ze strany Donalda Trumpa část analytiků překvapil.
Cena bitcoinu se během pondělního odpoledne pohybovala těsně pod 85 tisíci dolary za jednu virtuální minci. To je stejně jako před dvěma týdny, tedy těsně před Trumpovým ohlášením, že na zboží ze zhruba 90 států světa uvaluje reciproční cla.
Kryptoměna si mezitím prošla výkyvy, které kopírovaly chaotičnost vyjádření nejmocnějšího muže světa. Spadla dočasně až na 75 tisíc dolarů, ale minulý týden prudce vzrostla v reakci na Trumpovo oznámení o 90denním pozastavení cel.
VIDEO: Česká národní banka by měla do rezerv zařadit bitcoin, řekl oceněný ekonom Krištoufek v pořadu FLOW.

To jsou kurzové skoky, které nabourávají snění největších fanoušků bitcoinu o tom, že kryptoměna představuje digitální variantu zlata. Tedy obdobu investičního segmentu, kam se vyplatí uložit peníze v době největší globální nervozity stejně jako do drahého kovu, který od začátku dubna o čtyři procenta posílil na nové rekordy.
Přesto nedávno analytici investiční společnosti Bernstein poznamenali, že se kurz bitcoinu vzhledem k okolnostem drží nad očekávání dobře. Přesněji řečeno se vyvíjel srovnatelně dramaticky jako široký index amerických akcií S&P 500, který se po divokém dění v průběhu první poloviny dubna vrací na hodnoty z prvního dubna.
Vývoj indexu má však z pohledu tradičních akciových investorů nádech aprílového žertu. Po oslabení o deset procent během dvou seancí jej Trump pozastavením cel skokově vypumpoval o 9,5 procenta v rámci historicky téměř nevídaného průběhu obchodního dne. To jsou cenové pohyby stále ještě relativně běžné ve světě bitcoinu a krypta. Jenže jak podotkli analytici z Bernstein, součástí světa kryptoměn mohou být i propady o desítky procent za pár dní. Ty se bitcoinu, jehož celková tržní hodnota je pořád oproti zlatu sotva desetinová, prozatím vyhnuly.
„Představu bitcoinu coby digitálního zlata upevňuje postupné osvojování si kryptoměny ze strany velkých institucí: peníze do ní tečou prostřednictvím amerických burzovně-obchodovaných fondů a firem, které ji zařazují do své rozvahy,“ cituje server Coindesk ze zprávy analytiků Bernsteinu.
„I já jsem z toho překvapen. Čekal jsem u kryptoměny větší pokles, neboť jsem názoru, že jde o trh, kde dost spekulantů obchoduje na páku. Důkazy na to nemám, ale vycházím z předpokladu, že tento segment se těší téměř bezbřehému optimismu,“ přiznává Aleš Vávra, který donedávna vedl fond Metatron Short Equity zaměřený na shortování, tedy sázení na pád akcií problematicky fungujících firem, často i z prostředí kryptobyznysu. Koncem roku však musel Vávra fond kvůli odlivu kapitálu investorů uzavřít.
Bitcoin a současná rizika pro cenu
Přesto by také optimismus kryptoinvestorů mohl narazit na své hranice. Agentura Bloomberg upozorňuje na to, v jak těsném sepětí s americkými akciemi se bitcoin obchoduje.
„Nedivil bych se, kdyby ještě nebylo všem propadům kryptoměny konec. Hlavně v kontextu vývoje na akciových trzích. Současný tlak na dluhopisovém trhu z nepředvídatelné politiky Bílého domu se může lehce přesunout i na akciový trh, a to je z mého pohledu jedna spojená nádoba i s bitcoinem,“ dodává Vávra.
Data Bloombergu jeho odhad o propojenosti trhů potvrzují. Například míra korelace mezi kryptoměnou a indexem technologických akcií Nasdaq v posledních dnech dosahovala hodnoty 0,6.
To zjednodušeně znamená vysokou pravděpodobnost toho, že v momentě propadu amerických růstových akcií, symbolem rizikovějších investic, bude padat i cena virtuální měny. Její korelaci s akciemi může ještě prověřit případný propad ekonomiky USA do recese, která by mohla tržní hodnotou Amazonu a dalších firem z oboru drsně zamávat.
Čekání na rotačky
Propad největší světové ekonomiky je zároveň situace, se kterou nemá bitcoin za 16 let své existence s výjimkou covidového období zkušenosti. Pravděpodobnost příchodu recese zvyšují právě i Trumpovy nápady na omezování volného obchodu.
Někteří odborníci na kryptoměny a technologii blockchain ale radí přesměrovat pozornost spíše na možný vývoj monetárních politik než na bezprostřední hrozbu obchodních válek a recese. Zakladatel blockchainového fondu RockawayX Viktor Fischer upozorňuje, že v případě citelného hospodářského zpomalení by vlády a centrální banky přistoupily k podpůrným opatřením typu snižování sazeb.
„Pořád mějte na paměti, že v případě kryptoměn prozatím záleží hlavně na jediné věci: tou je vývoj široké globální peněžení zásoby,“ napsal na síť X Fischer. Prudký růst globální likvidity, pověstné tištění peněz, byl faktor, který pomohl dostat během pandemie cenu bitcoinu ze čtyř tisíc dolarů až na skoro sedmdesát tisíc.
„Jeho volatilita směrem dolů se zdá ale být výrazně nižší než v roce 2020. Jako aktivum bitcoin vskutku dospěl a struktura jeho držitelů se výrazně změnila. O tom, zda se bitcoin stane digitálním zlatem, nebo se bude chovat jako technologická akcie, však rozhodneme my všichni z pozice jeho uživatelů a spekulantů,“ upozorňuje hlavní analytik kryptofondu p-hat Petr Hotovec. „Pokud z bitcoinu bude chtít mít většina trhu digitální zlato, stane se jím. Pokud z něj budeme chtít mít spekulativní rizikové aktivum, bude se chovat podobně jako akcie Tesly. Zatím to vypadá, že bitcoin má spíš blíže k rizikovému aktivu, to ale neznamená, že narativ digitálního zlata časem nepřeváží.“
Řekli o bitcoinu. Jak na kryptoměnu reagoval svět byznysu
Kryptoměna bitcoin se dostala do oběhu 3. ledna 2009. Během patnácti let existence zaujala nejen vývojem svého kurzu, ale i tím, jaké reakce vzbudila mezi známými podnikateli, investory nebo politiky. Následuje chronologicky řazený výčet silných výroků o nejstarší virtuální měně.
2010
„Pokud tomu nevěříš nebo nerozumíš, nemám čas tě přesvědčovat, sorry.“ Reakce dodnes neznámého tvůrce bitcoinu Satoshiho Nakamota, když na diskuzním fóru popisoval technické parametry kryptoměny.
2011
„Od peněžního systému chceme, aby zprostředkovával transakce a aby díky tomu rostlo hospodářství jako celek. V případě bitcoinu se ale nic takového neděje. Na něm bohatnou ti, kteří ho mají dostatek a neutrácejí.“ Lauerát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.
2014
„Držte se od bitcoinu dál. Je to v podstatě jen šálení smyslů.“ Šéf Berkshire Hathaway Warren Buffett se o čtyři roky později zmínil o bitcoinu znovu kriticky. Vyjádřil přesvědčení, že virtuální měna špatně skončí, a přirovnal ji k jedu na krysy.
2015
„Vůbec netuším, co to je, a pokud vím, tak nikdo bitcoinem neplatí. Ta měna nemá nějakou dobrou pověst." Andrej Babiš v roli ministra financí takto komentoval zprávu, že kryptoměnu bylo možné koupit i na pobočkách České pošty.
2017
„Bitcoin je ukazatelem toho, jak velká je ve světě poptávka po praní špinavých peněz.“ Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je největším správcem aktiv na světě. V roce 2023 ale svůj názor změnil. Právě jeho firma se začala připravovat na spuštění prvního bitcoinového burzovně-obchodovaného fondu (ETF). Růst kurzu bitcoinu na podzim 2023 navíc glosoval slovy, že jde o přesun investorů za kvalitou, a tou kvalitou je podle Finka právě dominantní kryptoměna.
2018
„Bitcoin je příklad investice, na který sedí teorie většího hlupáka. Sama o sobě kryptoměna nic neprodukuje. Kdybych si teď mohl vsadit na její pokles, udělám to.“ Zakladatel Microsoftu Bill Gates, později, v roce 2022, na téma kryptoměn dodal, že kdo má méně peněz než Elon Musk, neměl by bitcoin vůbec kupovat.
2021
„V době, kdy na standardní měně máte úroky pod úrovní inflace, jenom blázen by se nedíval po alternativách. Konkrétně bitcoin je skoro stejný bullshit jako ty běžné peníze. Klíčové slovo je ,skoro’“. Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX, jehož firmy drží bitcoiny ve své rozvaze.