Víru v budoucí vyplácení státních důchodů lze přirovnat k víře v existenci pohádkových bytostí. Alespoň podle tvůrců aktuální kampaně investiční platformy Fondee. Její krédo sice někteří ekonomové – konkrétně Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha – označují za přehnané, to však neznamená, že motiv hledání alternativního zajištění na stáří není v době mimořádně rostoucího zadlužení státu akutnější než kdy dříve. Mezi ekonomickými preppery (ti, kdo se připravují na nějaké další události – pozn. red.) představuje investiční cestu i bitcoin. Dlouhodobé spoření do něj však není bez rizika, které souvisí také se specifickou českou legislativou.
U kryptoměny je jisté především to, že se její osud může vyvinout téměř jakkoli. To je důvod, proč například ekonomický novinář Miroslav Motejlek radí nejbohatším Čechům, aby několik málo procent majetku investovali do bitcoinu. Tím spíše, když se kryptoměna v posledních měsících začala chovat odlišně než zbytek finančních trhů a částečně naplňuje krédo o investiční alternativě. Pokud by měla fatálně selhat, pak by pár procent z volného jmění investory zásadně nepoškodilo.
Někteří Češi nepatřící k vrstvě miliardářů ale kryptoměně přisuzují roli bytelnější, než jakou hraje pouhé koření v diverzifikovaném portfoliu. Patří mezi ně majitel holdingu zaměřeného na prodej kryptoměn World BTC Business Martin Stránský. Ten se autorovi článku již před zhruba šesti lety svěřil, že si drží zhruba 30 bitcoinů takzvaně na důchod. Od té doby bitcoin svou cenu znásobil. „Ano, stále to platí,“ potvrdil nedávno svůj záměr Stránský.
Může se státům podařit zničit bitcoin? Odpověď nabízí youtuber Kicom:
• Kicom
Třicet bitcoinů představuje v aktuálních cenách necelých 20 milionů korun a kryptoměnoví fanoušci věří, že po blížícím se půlení (halvingu) bitcoinu by kurz virtuální měny mohl klidně ještě trojnásobně vzrůst. V komunitě kryptoměnových podnikatelů a nejzatvrzelejších fanoušků takový postoj nepřekvapí, bitcoin od jeho vzniku provázejí kréda o protipólu státních peněz a centrálních bank.
„Do deseti let ztratí úspory v korunách a eurech 90 procent hodnoty. Celý systém tak funguje. Bitcoin získá na zajímavosti, protože jeho fungování je nezmanipulovatelné,“ nechal se slyšet zakladatel kryptosměnárny Simple Coin Pavel Niedoba.
Podle něj je držení bitcoinu způsob, jak ustát ekonomické katastrofy typu hyperinflace. Faktem ovšem je, že se ceny kryptoměn během nástupu pádivé inflace ve vyspělých státech prudce propadly pod nedávná maxima. V tomto ohledu se pojistkou proti inflaci nestaly.
Příznivce myšlenky spoření v bitcoinu, a nejen na penzi, lze ovšem najít i mezi lidmi, pro něž bitcoin a spol. nepředstavují hlavní zdroj obživy a zájmu. Výmluvná v tomto směru byla beseda v plzeňském dodavateli IT řešení v logistice Aimtec, kde autor článku hovořil o principech digitálních měn.
Zajímavější pro něj ale byla ta část, kde jen poslouchal názory některých účastníků, kterých přišlo několik desítek. Část z nich vysvětlovala, že na bitcoinu oceňují hlavně ideu v podobě možnosti rozhodovat o vlastních penězích a mít k nim přístup kdekoli na světě. V souvislosti s dlouhodobě špatným vývojem veřejných financí zazněla i obava z měnové reformy ve stylu roku 1953.
Zkonfiskovat bitcoin je technicky vzato mimořádně složité, proto jej část fanoušků z dlouhodobého hlediska preferuje před akciemi i „papírovým“ zlatem. Znamená to ale nutnost držet bitcoin či jinou kryptoměnu ve vlastní hardwarové peněžence, především pak zvládnout bezpečně uchovat 12 či 24 přístupových slov.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
