Fanoušci bitcoinu přisuzují nejrozšířenější kryptoměně schopnost vzdorovat inflaci a konkurovat zlatu. I přes cenové vzepětí od začátku ruské invaze ale zůstává výrazně za svými cenovými rekordy. Odhadovat, zda virtuální měnu brzy čeká propad, nebo další období růstu, je nyní mimořádně složité i pro lidi, kteří se v kryptoměnovém byznysu pohybují přes deset let. Mezi ně patří zakladatel kryptoburzy Coinmate Roman Valihrach. Ještě nejistější je podle něj naskakovat na aktuální digitální trendy typu nezaměnitelných tokenů (NFT), metaverse nebo decentralizovaných financí (DeFi). „Lidé spekulují, že to jednou bude velké a ono asi jednou bude. Dnes to ale není pro masy. Krypto je stále ještě ve fázi budování základní infrastruktury,“ míní Valihrach.
V jaké jsme teď vlastně fázi kryptoměnového trhu? Doznívá býčí cyklus, nebo začíná ten medvědí?
Když bych měl vycházet z historie, tak rok a půl po posledním halvingu (snížení počtu generovaných bitcoinů; poslední proběhlo v květnu 2020, pozn. red.) bychom měli být v takzvané kryptozimě – medvědím trhu. Což neznamená, že se minulost nutně opakuje. Existují názory, že je to tentokrát jinak. Je to nicméně časově posunuté, stále byl v březnu patrný náznak nějakého růstu, projevil se třeba zdražením transakčních poplatků. Jestli to byl poslední záchvěv býčího trhu, nebo definitivní otočka dolů, to je věštění z křišťálové koule. Ten cyklus ale nakonec patrný bude. Na druhou stranu klesla aktivita na centralizovaných burzách. To nemůže pomáhat tomu, abychom se pohybovali v růstové fázi.
Vaše kryptoburza Coinmate a platební brána Confirmo získaly nedávno investici v řádu vyšších desítek milionů od fondu Miton C. Co chcete z partnerství vytvořit a kam vaše společnosti dostat?
Měly by sloužit jako vstupní a výstupní brána do světa kryptoměn. Ideálně každý by měl krypto vlastnit, což dnes není reálně možné. Budujeme ekosystém s cílem naučit lidi spořit. Aby neřešili, jestli dnes zrovna cena letí nahoru nebo dolů, což je funkce finančních trhů v případě krypta ještě zesílená tím, že trh není regulován a funguje 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Obecně větší regulaci má přinést chystaná unijní legislativa s názvem Markets in Crypto Assets (MiCa). Jak ji vnímáte?
MiCa je jen jedna část, pak je ještě takzvaná AML 6 zaměřená na pravidla proti praní špinavých peněz. To si myslím, že je dokonce zásadnější než MiCa samotná, která řeší kultivaci prostředí, kde vznikají nové coiny a eliminaci projektů typu pyramidových her. V případě AML 6 jde o vztah mezi kryptem a fiatem (státní nebo nadnárodní měnou nuceného oběhu - pozn. red.). Ve fiatu každá platba obsahuje údaje o příjemci a odesílateli, což u krypta není. To je mimochodem jeden ze základních důvodů, proč se nemají banky oč opřít a proč jsou pro ně kryptoměny příliš rizikové. Záměrem je, aby ta identifikace u kryptotransakcí existovala. Technologicky to zatím vyřešené není, ale směr je nastaven.
Zmínil jste spoření. Finančních produktů ale existuje mnohem více, a to i v rámci světa kryptoměn. Rozvíjí se trendy jako DeFi, Web3 či NFT. Ty chcete nabízet také?
Krypto je stále ještě ve fázi budování základní infrastruktury. Není ještě rozvinutá natolik, abychom se bavili o nabízení DeFi běžným smrtelníkům. To je za mě horizont minimálně pěti let. Musíme nejdřív připravit nějaký úplný základ pro to, aby kdokoliv mohl spořit do kryptoměn. To je jediná skutečně mainstreamová funkce, kterou virtuální měny doposud plní. Že jsou tady nějaké obrázky typu NFT, metaverse… To jsou hrozně trendy věci.
Lidé spekulují, že to jednou bude velké a ono asi jednou bude. Dnes to ale není pro masy. Chceme se do takového bodu dostat. Nemyslím si ale, že by měl běžný člověk dnes kupovat obrázky a participovat na DeFi. Žhavější téma je inflace a stav financí ve světě. To, že jednou bude možné nabízet lidem DeFi produkty, je nasnadě. Možná to nastane relativně brzy a později i Web3. Tyto trendy momentálně žene spekulace. Lidé z oboru sázejí, že to bude velké, ale vždy je třeba počítat s nějakou pravděpodobnosti, proto je to spíš riziková investice. S nějakou malou částí kapitálu je to za mne v pořádku. Pokud ale chcete spořit, měl by se člověk věnovat bitcoinu a etheru.
Mluvíte o základní infrastruktuře. Máte na mysli i to, aby měl blockchain dostatečnou kapacitu na to, aby se používání kryptoměn mohlo stát skutečně masovou záležitostí?
Když použiju paralelu s internetem, tak řešíme, na jakém protokolu se budou přenášet informace. Aktuálně se řeší problematika Proof-of-Work versus Proof-of-Stake (dva způsoby fungování blockchainu, přičemž druhý jmenovaný nepotřebuje takzvanou těžbu, pozn. red.).
To jsou základní otázky, jak by měla infrastruktura fungovat. Jsme ale pořád na začátku. Pokud si někdo myslí, že bitcoin je na investici passé, tak to vůbec není pravda. Jsme stále v raných fázích, někde jako byl internet v 80. letech a dostáváme se do 90. let, kdy se to už dá na něco použít. Abychom se dostali do roku 2000 a dál, kdy na tom pojede celý web, to ještě dlouho potrvá.
Na principu Proof-of-Work funguje bitcoin a od aktivistů to schytává kvůli své energetické náročnosti. Naopak ethereum má letos z Proof-of-Work přejít na Proof-of-Stake a vyřadit ze svého fungování mezičlánek v podobě těžařů. Místo nich by o pravosti transakcí „hlasovali“ velcí držitelé etheru, kteří by si mohli přijít na až dvoucifernou roční obdobu dividendy. Dojít má zároveň ke snížení spotřeby elektřiny na fungování etherea o 99 procent. Kterému principu předvídáte lepší budoucnost?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
