Letošní mimořádný rok ve světě kryptoměn, kdy bitcoin a spol. zapsaly rekordní zisky, dělá radost investorům. Přibylo ale významných osobností světa digitálních měn, které označují směřování kryptoměn za zklamání. Autor Černé labutě a někdejší podporovatel bitcoinu Nassim Taleb označuje aktuální představy o bitcoinu coby digitálním zlatu za idiotské. Podle tvůrce dogecoinu Jacksona Palmera jsou kryptoměny přínosem jen pro bohaté a podobný názor zastává i Roman Týc, spoluzakladatel umělecké skupiny Ztohoven a institutu kryptoanarchie Paralelní Polis. „Bitcoin kolem sebe začal koncentrovat zvláštní, nepříjemnou, až toxickou skupinu lidí,“ vysvětluje Týc v rozhovoru pro E15.
Na Facebooku jste napsal, že „ti rozumní chudí do krypta nic nedají, protože nic nemají a nikdy mít nebudou, protože mají většinou záporný rozpočet“. Prudce rostoucí životní náklady v důsledku inflace ale dopadají hlavně na chudé. Nevěříte, že by jim mohlo dlouhodobě pomoci mít třeba část příjmu v bitcoinu?
Z bitcoinu se stala zábava pro bohaté. Pokud někdo tvrdí, že chudí mohou v bitcoinu spořit, tak měl, má a jistě i bude mít nejbližších několik let pravdu. Problém ale netkví v příležitosti spořit, ale v možnostech, tedy mít peníze navíc, které si mohu dovolit dlouhodobě držet mimo rodinný rozpočet. Zhodnocovací perioda bitcoinu trvá přibližně tři roky a já vím, že většina chudých lidí prostě nezvládne držet své úspory v bitcoinu tak dlouho. Mnoho chudých lidí vyslyšelo tyto rady a v období medvědího trhu byli nuceni své úspory z bitcoinu převést a utratit za jídlo a nájem v horším než nákupním kurzu.
Jurodiví libertariáni nemají rozlišovací schopnosti na to, co znamená chudoba. Proto tvrdí absurdity typu „štosujte saty“ (sat je zkratka nejmenší jednotky bitcoinu s názvem satoshi, odpovídá zhruba jednomu haléři, pozn. red.) tedy spořte (ukládejte) si malé částky. Tato rada míří do střední třídy, která je relativně bohatá. Ta nejbohatší vrstva společnosti do bitcoinu ukládá významnější objemy, než jsou saty. I tady platí, že bohatí bohatnou a chudé stáhne stát inflací ke dnu. Tedy právě ta dlouhodobost je Achillova pata chudoby.
Vidíte potenciál v nějaké jiné kryptoměně, která by se nemusela stát dle vašich slov jen hračkou pro bohaté?
Všechny kryptoměny jsou teď hračkami pro bohaté. Drtivá většina všech držitelů kryptoměn s nimi nakládá, jako když sází na koně. Některé kryptoměny lze i používat pro smysluplnější aktivity, než jsou tyto kryptodostihy, ale zrovna bitcoin je zoufale neinspirativní. Včetně lidí, kteří nepřipouštějí fakt, že tu jsou i jiné, technologicky pokročilejší koncepty. Bitcoin ztratil některé ze svých původních vlastností, jako je anonymita nebo levné transakce. Tyto funkce splňují skvěle jiné kryptoměny.
Nemá smysl vyzdvihovat nějaké konkrétní, tedy já osobně nevnímám sféru kryptoměn jako fotbalovou ligu. Proto žádnou konkrétní dlouhodobě nepreferuji a nefandím jí. Používám několik měn poměrně aktivně a každou k jiným účelům. Stejně tak jsem si za sedm let, kdy jsem takzvaně all in v kryptu, musel najít své způsoby nakládání s penězi. Když zrušíte účty u bank, nic jiného vám nezbývá.
Co je největší brzdou větší adopce kryptoměn – je to třeba uživatelské rozhraní digitálních peněženek s neintuitivními formáty adres…?
Brzd vnímám několik, ale tou největší je obecný faktor strachu z neznámého a neochota učit se nové věci. Když jsme před více než sedmi lety otevírali Paralelní Polis, měl být bitcoin pouze alternativním platidlem. Prvních několik let to skvěle fungovalo. Skvěle především pro nás, kteří jsme se rozhodli nezištně edukovat návštěvníky. S postupným ucpáváním bloků a následným navyšováním poplatků jsme se dostávali do bezvýchodné situace, protože za naši edukační kávu návštěvník zaplatit padesát korun v bitcoinech, ale k tomu musel zaplatit průměrně ještě jednou tolik jako poplatek za to, aby byla jeho transakce zařazena do bloku. I když jsme se snažili dělat maximum a v Paralelní Polis jsou vždy ti největší odborníci přes krypto, tak nebylo možné tento fenomén zvrátit.
Jak jste situaci řešili?
Byli jsme nuceni přejít na mladšího bratra bitcoinu, tedy na litecoin. Proto dodnes na litecoin nedám dopustit, protože jeho pružnost umožňuje jeho uživatelům bezproblémovou platbu tak jako v počátcích bitcoinu. Platícímu jsou potom argumenty bitcoin maximalistů úplně jedno, protože jeho zajímá pouze bezproblémová platba.
Sekundární bitcoinová vrstva Lightning Network určená na okamžité rychloplatby něco takového nezajišťuje?
Bylo by ode mne nefér ji nezmínit. Tato inovace v bitcoinu, která by za určitých podmínek mohla problém s poplatky vyřešit, ovšem momentálně prochází poporodními bolestmi. U mě si důvěru získává jen velmi pomalu, a to i přesto že v Paralelní Polis se LN věnují lidé na té nejvyšší úrovni a moji skepsi rozhodně nesdílejí. Dalším problémem adopce je samotná neochota lidí kryptoměny utrácet. Mnoho let přetrvává pošahaná fráze HODL. I když tento výraz dnes vlastně znamená něco jiného než na počátku, podstata zůstává. Tedy že uživatel kryptoměny v podstatě jen drží a díky očekávání nekonečného růstu neutratí ani satoshi. Jistě, jsou výjimky, ale ty adopci neurychlí.
Stejně tak u adopce řešíme základní problém, tedy proč by měli uživatelé krypta své coiny utrácet. Základním předpokladem je, aby se jim to vyplatilo, a to s konvenčním přístupem, tedy pouhým držení kryptoměn, nepřijde jen tak brzo. Co bude za mnoho let, nás teď ani moc nezajímá, protože to je jako věštit z křišťálové koule. Stát se může opravdu cokoliv.
Přesto nějaká očekávání od budoucnosti jistě máte. Jak ji vidíte u bitcoinu?
Bitcoin jako takový je tady s námi. I když si ho pravděpodobně státní korporace budou přát zastavit, nebo alespoň oslabit, tak už nezmizí. To, z čeho mám strach, je pravý opak, že bitcoin bude institucemi akceptován, respektive jeho vlastnosti budou postupně legislativně mrzačeny, až přijdou korporace nebo banky, které najdou způsob, jak společně se státy bitcoin ochočit úplně. Největší slabinou bitcoinu je paradoxně jeho transparentnost. Mě zpočátku bitcoin nezajímal sám o sobě, ale jako platební nástroj free marketů. Pokud dojde k renesanci free marketů, tedy P2P tržišť, kde bude velmi obtížné vymáhat daně z utrženého zisku, potom i kryptoměny a možná i bitcoin dostanou svoji druhou šanci změnit paradigma mezinárodního obchodu. Tu vlastnost, kterou si bitcoin stále zachovává, je jeho rychlý, mezikontinentální P2P přenos financí mimo bankovní sítě. Další obrovskou hrozbou pro bitcoin a jeho důvěryhodnost je umělá inteligence. Je jen otázkou času, kdy vyspělé algoritmy budou transparentní blockchainy využívat ke kompletnímu trasování pohybu coinů včetně jejich označování jakýmsi oficiálním certifikátem.
Jak velkou hrozbu pro bitcoin představují státy?
Myslím si, že svobodně obchodovat s bitcoinem bude časem hodně nebezpečné, a to i zpětně. Už dnes díky pokročilým algoritmům lze trasovat pohyb konkrétních coinů po síti a není otázkou jestli, ale kdy svobodomyslný uživatel udělá bezpečnostní chybu. V ten moment lze přečíst celou síť jeho transakcí, vyhodnotit zisky nebo podezřelé, neoficiální transakce a máte na krku berňák a jiné státní organizace, které mají ve svém názvu tři písmenka.
Budoucnost kryptoměn a jejich uživatelů vidím tedy poměrně dystopicky. Už teď se stačí podívat na některé jejich propagátory a slavné uživatele. Viz jména Ross Ulbricht, Julian Assange, John McAfee, Cody Wilson a další. Jsou stíhaní, zavření nebo mrtví, a ne nutně za kryptoměny. Kryptoměny jsou pořád pro mnoho lidí nástrojem vzdoru a vzpoury proti režimům, systémům i státům a státy mají neomezené prostředky bojovat s kým nebo s čím se jim zamane.
Videoprofil Romana Týce
Mění se zaměření Paralelní Polis obecně směrem k menší popularizaci kryptoměn?
Paralelní Polis vznikla jako místo pro setkávání lidí podobného smýšlení za účelem hledání možných alternativ společenského uspořádání k národním státům. Kryptoměny k této problematice patří a patřit budou. Zároveň ale musím konstatovat, že konkrétně bitcoin kolem sebe začal koncentrovat zvláštní, nepříjemnou, až toxickou skupinu lidí.
Jak se to projevilo?
V Paralelní Polis postupně došlo k zajímavému kontrastu, kdy se jedna skupina lidí snaží edukovat veřejnost proto, aby uměla zacházet s decentralizovanou měnou za účelem ekonomické emancipace od státu. Pro nás až sekundární vlastnost kryptoměn – jejich zhodnocování – dostředilo do Paralelní Polis poměrně nekompromisní sortičku semi-investorů, které nezajímá občanská společnost, ale pouze a jenom vlastní zbohatnutí. Někteří z nich toto bohatnutí vnímají jako důkaz, nebo spíš argument jejich tvrzení, že volná ruka trhu je jediným možným řešením pro fungování společnosti.
V průběhu doby, kdy Paralelní Polis existuje, se z bitcoinu stal mainstream, a to tak rychle, že na rozdíl od jiných kontrakulturních fenoménů prakticky přeskočil fázi undergroundu. Jako kdyby jeden rok vystupovali Sex Pistols a za deset let by bylo číro na hlavě běžným módním doplňkem hlasatelů v televizi. Nakonec se v Paralelní Polis stalo, že se z kryptoanarchistů stali finanční poradci, a to bez přehánění. Etičtí hackeři sundali mikiny s kapucí a oblékli saka. Ne všichni, samozřejmě.
Přehodnocujete v reakci na „neúspěch“ bitcoinu své politické názory, případně názory na možnosti společenské změny? Došel jste například k názoru, že jste v Paralelní Polis dosud až příliš spoléhali na technologie coby nástroj pozitivních změn?
My obecně a neustále přehodnocujeme. To je a má být smysl kritické společnosti. Technologie se vyvíjejí tak rychle, že dnes už není možné spoléhat na to, že to, co se v technologiích naučíte, budete ještě za rok používat. U některých technologií to neplatí, ale například v oblasti kyberbezpečnosti je ta rychlost neuvěřitelná. Je to de facto válka, ve které musíte vyvíjet zbraně, jež odolají útočníkům, kteří bez přestání útočí o stupeň účinnějším vybavením. Paralelní Polis a její směřování také ovlivňují lidé, jejich zaměření, a hlavně naturel. Před rokem do Paralelní Polis vstoupila Sara Polak, přední odbornice a popularizátorka umělé inteligence. Po návratu ze studií na Oxfordu trochu bloudila mezi institucemi, až nakonec zakotvila mezi námi. Ukázalo se, že u nás našla své spřízněné duše. Ona teď uchopila kormidlo Paralelní Polis a namířila náš černý koráb směrem k umělé inteligenci. To, na čem jsme si ale porozuměli především, je koncept mezioborovosti, tedy neklást důraz jen na technologie, ale právě na mezioborové setkávání technologů, vědců i umělců.
To jiskření dává Paralelní Polis zážeh a sílu. Ano, pořád věříme v technologie jako nástroj pozitivních změn, ale také jako nástroj pro zachování digitální svobody. Jak dnes už nikoho nepřekvapí, tak svoboda digitální je stejně významná jako svoboda v tradičním pojetí. Pokud se nebudeme chránit před nežádaným vstupem třetích stran do našich komunikačních toků, a tím nejsou myšleni jen hackeři, ale například i státní úředníci, tak budeme pod neustálým dohledem třetích stran, které o nás budou vyhodnocovat data čím dál efektivněji. Zneužití těchto dat je jen otázka času. Týká se to i držení a převodů kryptoměn.
