Turecko přidalo platformy pro obchodování s kryptoměnami na seznam firem, na které se vztahují opatření proti praní peněz a financování terorismu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnes zveřejněný prezidentský dekret.
Podle oficiálního věstníku platí rozšíření regulace okamžitě a zahrnuje „poskytovatele služeb spojených s kryptoměnami“. Úřady je tak budou moci snáze vyšetřovat.
Ode dneška též platí nařízení turecké centrální banky, která v polovině dubna zakázala kryptoměny při platbách. Toto rozhodnutí finanční ústav zdůvodnil tím, že tržní hodnota kryptoměn je nestabilní a transakce neodvolatelné, krom toho se kryptoměny využívají i při nelegálních obchodech.
Ve dnech následujících po tomto oznámení byly v Turecku zastaveny dvě krytoměnové burzy. Vyšetřování spojené s burzou Thorex vedlo k zatčení šesti lidí. Platformu tisíce Turků viní z podvodu – stěžují si, že se nemohou dostat ke svému majetku. Podle agentury AP se předpokládá, že kauza se týká zhruba 391 tisíc investorů a investic v objemu kolem dvou miliard dolarů (43 miliard korun).
Kryptoměny se potýkají s kritikou a kontrolami regulátorů po celém světě. Stále častěji se také mluví o tom, že by vlády mohly začít podnikat kroky proti jejich používání. Řada významných činitelů včetně americké ministryně financí Janet Yellenové a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové už vyjádřila obavy v souvislosti s používáním kryptoměn k praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším nezákonným aktivitám.
Agentura Reuters minulý měsíc s odvoláním na své zdroje uvedla, že Indie chystá zákon zakazující kryptoměny. Pokud by v zemi někdo obchodoval s kryptoměnami nebo takový digitální majetek vlastnil, dostal by podle zákona pokutu. Z velkých ekonomik už zakázala těžbu a obchodování s kryptoměnami Čína. Peking ale za vlastnictví kryptoměn netrestá.
Kryptoměny se čím dál víc využívají jako investiční aktivum, k nákupu zboží a služeb se ale zatím příliš nepoužívají. Jižní Korea tento týden oznámila, že od příštího roku bude danit kapitálové zisky z obchodování s kryptoměnami. Podle dřívějšího vyjádření má veškerý zisk z obchodování s kryptoměnami, který přesáhne 2,5 milionu wonů (přes 48 tisíc korun), podléhat 20procentní dani z kapitálových zisků.
