40 klavírních prstů. Fričovi

Únorová mezinárodní klavírní soutěž Amadeus v Brně. Desítky malých virtuosů čekají na vyhlášení výsledků. Nejvíc se může radovat Roman Frič z Ústí nad Labem. Stal se absolutním vítězem a nejlepším českým účastníkem. Desetiletý talent má být po kom. Otec je profesionální klavírista, maminka učí hrát na klavír a je držitelkou ocenění Nejlepší pedagog České republiky. Hudebně nadaná je i o rok starší Romanova sestra Renatka, které patřila letos třetí příčka v soutěži Amadeus. Přitom se na ni připravovala pouhé dva měsíce. Loni byla dokonce jednička.
Ani jedno z dětí rodiče nenutili hrát. Za klavír si sedly samy už asi ve čtyřech letech, a hra je chytla. Renatka se ještě ani neuměla podepsat a už za sebou měla první úspěch. Třetí místo v celostátním kole základních uměleckých škol v Pardubicích v roce 2005. Byla nejmladší klavíristkou.

Zahraje s filharmonií

„Obě děti pojedou koncertovat na festival do Augsburgu a Salzburgu a Roman bude hrát Mozartův klavírní koncert s orchestrem Státní filharmonie Brno,“ těší se z úspěchu Renata Fričová, matka dětí a jejich učitelka. Základní umělecká škola Neštěmice, kde vyučuje, byla jedinou ze základních uměleckých škol, která měla v brněnské soutěži čtyři žáky na stupních vítězů. Renata Fričová získala zvláštní cenu za nejlepší pedagogickou přípravu žáků. „Soutěž je těžká v jednostrannosti, zahrát klasicismus je pro děti v tomto věku obtížné. Myslím si, že Románek mezi ty děti patří, proto jsme soutěž zvolili, aby se repertoár naučil hrát a byl mu uchopitelnější,“ říká Renata Fričová.

Jednička v soutěži

Její dcera a žákyně, jedenáctiletá Renatka, je v klasicismu silná. „Ale letos měla těžší pozici, protože loni na podzim zvítězila v mezinárodní soutěži Virtuosi per musica di pianoforte v Ústí nad Labem a získala zvláštní cenu ředitele soutěže za nejlepší provedení Mozartovy Sonáty. Na přípravu do Brna pak proto měla extrémně krátký čas,“ konstatuje Renata Fričová, nejlepší pedagog České republiky. Ocenění ministerstva školství dostala právě na loňské klavírní soutěži v Ústí.
„Vždycky jsem chtěla učit. Sama jsem neměla dobré pianistické základy, což se mi vymstilo na konzervatoři. A dlouho jsem nemohla přijít na to, v čem to je. Zajímalo mě, jak to že malé děti jsou schopny hrát naprosto profesionálně v útlém věku,“ říká. Konzervatoř studovala s cílem učit, a na tento princip přijít. „Pedagogická práce mě nesmírně baví, obětuji jí veškerý volný čas,“ odpovídá Renata Fričová na otázku, zda jí nevadí, že je spíše v zákulisí úspěchů svých dětí a manžela, který patří ke klavírní špičce.
Čtyřiačtyřicetiletý Roman Frič má za sebou více než čtyři sta klavírních recitálů v České republice a v zahraničí. Úspěchy má i jako pedagog. Jeho studenti a žáci vystupují na interpretačních soutěžích konzervatoří, pedagogických fakult a základních uměleckých škol.

Hudba i sport

Renatku i Románka baví hrát na klavír, ale vědí, že úspěch není zadarmo. Renatka v šest hodin vstává, ve čtyři odpoledne se vrátí ze školy, do šesti cvičí na klavír a až večer se začne učit do školy. Neznamená to ale, že nemá čas na koníčky. Ráda čte a jednou by chtěla knihy psát. Bratr Roman, ačkoli je jeho největší zálibou hra na klavír, je jako správný kluk sportovec. Oblíbené jsou míčové hry a v poslední době ho začal bavit ping pong. „Rád hraji i šachy, doma většinou všechny porazím,“ směje se.
O tom, že by sourozenci jednou hráli na klavír profesionálně, zatím nepřemýšlí.
„Muzika je velmi baví, ale zároveň vnímají i její druhou, stinnou stránku, protože umění má v současné době velice těžkou pozici. S manželem se jim snažíme udělat z piana profesionálního koníčka a učíme je, že vzdělání je to nejdůležitější,“ konstatuje maminka a učitelka Renata Fričová.