5 překážek k vymýcení koronaviru. Masivní proočkování populace nebude jen tak

Boj s koronavirem v Belgii.

Boj s koronavirem v Belgii. Zdroj: Reuters

Boj s koronavirem v Belgii.
Boj s koronavirem v Belgii.
Boj s koronavirem v Belgii.
Boj s koronavirem v Belgii.
Lékaři z Jindřichova Hradce děkují ČVUT za dýchací masky vyrobené ze šnorchlů. Nápad okopírovali i v zahraničí!
7
Fotogalerie

Lékaři zkoušejí v boji s pandemií nasazovat přípravky jindy používané proti malárii, HIV či ebole. Kromě toho se ale více než tři desítky firem a dalších institucí snaží vyvinout vakcínu specializovanou přímo na koronavirus. Pokud by díky ní podstatná část světové populace získala proti zákeřnému onemocnění imunitu, mohlo by lidstvo obavy z COVID-19 nejspíš definitivně pustit z hlavy. „Vznik účinné vakcíny je ale zhruba jen asi třetinou nutného úsilí, aby šlo o nějaké globální imunitě vůbec mluvit,“ řekl pro britský Guardian Jonathan Quick z Dukovy univerzity v Severní Karolíně.

Byť vědci a lékaři vyvíjejí mimořádné úsilí pro to, aby lidé mohli využívat novou vakcínu co nejdříve, portál listu The Guardian varuje před přehnaným optimismem. „Jako většina vakcinologů se i já domnívám, že toto řešení nebude k dispozici dříve než za 18 měsíců,“ říká Annelies Wilder-Smithová z výzkumného centra London School of Hygiene & Tropical Medicine. Vědkyně však dodává, že poté už bude mít nejspíš pandemie svůj vrchol za sebou. Objevovat se následně může podobně jako chřipka sezonně.

I přesto by pak prý mohla podle Wilder-Smithové vakcína zachránit velké množství životů. Co by se muselo do té doby stát?

Zvládnout vyvinutí vakcíny

Přestože koronavirus Sars-CoV-2 sdílí až 90 procent své genetické informace s nemocí SARS, na kterou již vakcíny vznikly, neznamená to, že vědce čeká jednoduchá práce. Řada z nich postupuje pomocí moderní metody genetického inženýrství, kdy chce nechat pacienty vybudovat si protilátky ne na skutečný virus, jak tomu bylo v minulosti, ale na jeho genetickou odvozeninu. Minimalizují se tak rizika při vystavení pacientů působení „opravdového“, byť oslabeného viru.

Nechat proběhnout klinické testy

Sebenadějnější přípravek je nutné důkladně otestovat. Klinické testy obvykle probíhají ve třech fázích. První z nich se týká jen zhruba desítek zdravých dobrovolníků, kteří si jej nechají podávat kvůli vyloučení možných vedlejších účinků. Teprve v následující fázi, zahrnující už stovky lidí včetně nakažených, budou vědci vyhodnocnovat její účinnost. Třetí fáze už počítá s tisícovkami osob. „Ne všechny léky ale v testech uspějí. A přestože existuje velký tlak na to, aby lék vznikl co nerychleji, je velmi důležité tato pravidla neobcházet,“ vysvětluje Bruce Gellin z washingtonské organizace Sabin Vaccine Institute, která se snaží zvyšovat globální dostupnost očkování.

Naškálovat výrobu

Nastává další netriviální problém: jak dostat léčivo z laboratoří k milionům pacientů? Mnoho firem, které vakcínu proti koronaviru vyvíjejí, nemá podle Guardianu dostatečné výrobní kapacity. Důvodem je, že obvykle slouží k produkci jedné konkrétní látky. Nelze tedy výrobní kapacity dost dobře připravovat před tím, než bude definitivně jasné, která látka se má masově produkovat.

Vývoj vakcíny nicméně koordinuje norské uskupení Cepi (Koalice podporující inovace ve zvládání epidemií), které už vyzvalo, že k posílení možných produkčních kapacit budou třeba dvě miliardy dolarů. S ohledem na bilionové ekonomické škody by to neměl být problém.

Vakcínu správě distribuovat v rámci státu

Současný nouzový stav v řadě států světa ukazuje, jak velkou výzvu představuje distribuce ochranných prostředků mezi nejohroženější skupiny obyvatel. A to i přes to, že státy obvykle mají k dispozici krizové scénáře, které by šlo částečně využít i při zvládání koronaviru. Například Británie ví, jak by měla přesně postupovat v případě pandemie chřipky. Očkování by měli nejprve dostat pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, následují lidé s nalomeným zdravím. Jde o skupiny obyvatelstva, kterých se má týkat zvýšená ochrana i nyní. V praxi se však musejí potýkat s nedostatkem roušek či respirátorů.

Ukojit globální poptávku

Tento bod s problematikou distribuce souvisí. V době globální pandemie se o léky a ochranné prostředky národní státy uvržené do stavu nouze doslova přetahují. Často rozhodují nejvyšší finanční nabídky, což komplikuje jejich shánění chudším státům. Dosažení rovnoměrnější světové distribuce tak představuje samo o sobě značnou výzvu.