O vývoji koronaviru bude jasněji v létě, říká genetik Jan Pačes

Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky

Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky Zdroj: Tomeš Michael

Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky
Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky
Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky
Jan Pačes, genetik, Ústav molekulární genetiky
5
Fotogalerie

Je možné, že se nový koronavirus časem naučí s lidským organismem společně žít. Stane se z něho endemický virus, tak jako je chřipka. Většina populace se sice nakazí, ale už bude mít protilátky, nabízí jeden z možných scénářů Jan Pačes, který se v Ústavu molekulární genetiky zabývá studiem struktury genomů. Upozorňuje však, že v tuto chvíli se další vývoj nedá odhadnout. Vyloučit nelze ani pesimistické scénáře.

Když se podíváme na současnou pandemii koronaviru z hlediska historie, v čem je třeba ve srovnání se španělskou chřipkou výjimečná?

Pandemií, které bychom si pamatovali, zase tolik nebylo. Takže každá je unikátní. Unikátnost této pandemie spočívá zejména v propojení dnešního světa. Například u španělské chřipky trvalo půl roku, než se rozšířila do světa. Nyní je to v řádu dní.

Takže k tomu přispěly možnosti cestování?

Jednak jsou to technologické možnosti jako letecká doprava, jednak jsou to finanční možnosti lidí. Mají peníze, takže cestují.

Co podstata nového koronaviru? Je v něčem agresivnější než nákazy v minulosti?

Existují dvě věci, které jsou pro jeho šíření a celou pandemii důležité. Zaprvé to, kolik lidí jedinec průměrně nakazí. Což u nynější koronavirové infekce není nijak zvláštní, zatím to vypadá kolem dvou lidí, to chřipka má víc, neštovice ještě víc. Z tohoto hlediska to je tedy nakažlivost velká, ale nikoliv extrémní. Zadruhé je to smrtnost, tedy kolik pacientů zemře, a tady se budou čísla upřesňovat. Pokud se ale nezhroutí zdravotní systém, je to v rozmezí 1,0–1,5 procenta. A když se zhroutí, tak kolem čtyř až pěti procent.

Na základě čeho můžeme dělat takové odhady?

Tato data vycházejí z Číny. Když se podíváme na nejkrizovější oblast, na město Wu-chan, byla tam úmrtnost kolem zmíněných čtyř procent, protože tam systém nefungoval. Ale ve zbytku Číny to bylo kolem toho procenta a něco.

Můžeme věřit tvrzením, že v Číně je už pandemie na ústupu?

V to samozřejmě všichni doufáme. Uvidí se ale, co se stane, až tam zruší současná omezení. A opět máme dobrý příklad ze španělské chřipky. Podle toho, jaká protiopatření a jak rychle se přijala, se vyvíjela nemocnost i úmrtnost. Ale například v Denveru, když počet onemocnění začal klesat, pravidla uvolnili a vzápětí to vyběhlo dokonce do vyšších hodnot než předtím. Takže je důležité, aby se pravidla uvolnila, až to bude opravdu možné.

Jaký lze tedy v Česku očekávat další průběh? Ať už z hlediska počtu nakažených, nebo časově?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!