A mimochodem... Výrobce Semtexu slaví 100 let

Semtex, ilustračn foto.

Semtex, ilustračn foto. Zdroj: ctk

Sídlo společnosti Explosia.
Trhavina v akci.
3
Fotogalerie

Web E15.cz se i v této nelehké době, nebo možná právě proto, rozhodl každý den upozornit na věc, zprávu, zajímavost, která by jindy stála za pozornost, leč v těchto dnech zcela ovlivněných pandemií nového typu koronaviru má tendenci zapadnout. První díl z tohoto mikroseriálu se věnuje pardubické Expolosii, výrobci výbušniny Semtex. Ta si totiž právě dnes, v pondělí 23. března, připomíná 100 let od svého založení. 

Přesněji - na dnešek před sto lety připadla ustavující valná hromada její předchůdkyně, Československé akciové továrny na látky výbušné.

Explosii pak proslavila hlavně plastická výbušnina Semtex, kterou koncem 50. let vytvořil její výzkumný tým, a která se stala jedním z nejznámějších českých výrobků ve světě. Dnes se ovšem na tržbách podílí jen okrajově. Stěžejní produkci firmy dnes představují nitrocelulózové, nitroglycerinové a bezdýmné prachy a trhaviny. 

Společnost Explosia, jež se zaměřuje také na služby vrtných a trhacích prací, zejména při povrchovém dobývání kameniva, většinu své produkce vyváží. Výrobky dodává hlavně firmám z trhavinářského a střelivinářského odvětví.

Kontroverzní Semtex

Původně komerční trhavinu pro vojenské a stavební účely Semtex (název vznikl ze slov SEMTín a EXplosia) neblaze proslavilo její zneužívání při teroristických akcích. V minulosti ji používala například Irská republikánská armáda. Asi nejznámější tragédií, při níž Semtex nejspíš figuroval, byla katastrofa letadla PanAm, které se v prosinci 1988 zřítilo na skotské Lockerbie a zahynulo v něm 270 lidí.

Počátky firmy, která zažívala zlaté časy za minulého režimu, sahají do roku 1920, kdy byla pro potřeby armády založena Československá továrna na látky výbušné v Semtíně u Pardubic (od roku 1934 Explosia). Vznikla na pozemcích statku barona Richarda Drascheho. Ještě koncem 20. let pak v sousedství vyrostla sesterská Synthesia.

Obě firmy se spolu s dalšími závody vyrábějícími například organická barviva, léčiva či plastické hmoty staly základem v roce 1948 založeného národního podniku Východočeské chemické závody (VCHZ). Po roce 1989 se podnik transformoval na akciovou společnost Synthesia. Továrna na výbušniny, která se vrátila k názvu Explosia, zůstala součástí firmy a byla spolu s ní privatizována.

Rizikové pracoviště

Explosii za dobu její existence postihlo několik havárií. Nejtragičtější se odehrála v roce 1944, kdy se v sušárně puškového prachu vznítil střelný prach, což způsobilo výbuch. Zahynulo tehdy deset dělníků. Pamětníci jej připisují sabotážní akci českých odbojářů. V roce 1929 pak při dvou výbuších během čtyř dnů zemřelo sedm lidí. V posledních letech se k nejhorším řadí výbuch z dubna 2011, který zničil dva železobetonové podzemní objekty a další budovy poškodil. V objektu se vyráběl Perunit, což je trhavina dynamitového typu. Exploze usmrtila čtyři lidi, dalších devět se zranilo. Loni v listopadu pak požár a výbuch v budově, v níž se suší střelný prach, zapříčinil smrt jednoho člověka kvůli popáleninám a zranění tří dalších.

Na sklonku roku 2001 došla Bezpečnostní rada státu k závěru, že Explosia by jako firma významná pro bezpečnost země měla být převedena zpět pod stát. V roce 2002 se vláda rozhodla přijmout nabídku tehdejších majitelů Synthesie a Explosii vykoupila. Firmu tak stoprocentně vlastní stát, akcie drží ministerstvo průmyslu a obchodu.

Loni měla Explosia podle předběžných výsledků tržby asi 750 milionů korun. Hospodaření skončilo s předběžnou ztrátou kolem 100 milionů korun. Jedním z důvodů byl podle firmy celosvětový pokles trhu sférických prachů. Druhým pak přesunutí dodávky velkorážové munice na rok 2020. V roce 2018 firma utržila za vlastní výrobky a služby 990 milionů korun, zdaněný zisk činil téměř 33 milionů korun. Explosia je podle svých internetových stránek jedním z největších zaměstnavatelů v Pardubickém kraji. Pracuje v ní přes 600 lidí.