Co se stane, když rostlinám podáte nějaké anestetikum? Tato otázka na první pohled vypadá nesmyslně – například od takové ředkvičky lze jen těžko očekávat, že usne.
Jenže už před mnoha desetiletími vědci přišli na to, že diethylether (éter) působí na rostliny podobně jako na pacienty, kteří ho dostávali během chirurgických zákroků. Slavný francouzský fyziolog Claude Bernard proto dospěl k závěru, že rostliny a zvířata sdílejí jakousi společnou „biologickou esenci“, kterou anestetika mohou narušit.
V rámci nové studie japonští a evropští odborníci pracovali s několika vybranými rostlinami, které dokážou provádět velmi rychlé pohyby. A výsledky jsou opravdu zajímavé.
Citlivka stydlivá (Mimosa pudica) dostala svůj název proto, že v reakci na dotykové podněty uzavírá své listy. Po dávce éteru však tuto schopnost ztratila a po dobu cca 7 hodin byla naprosto nehybná. V podstatě stejně na ní působil také roztok lidokainu.
Mucholapce podivné (Dionaea muscipula) zase éter vyřadil z provozu její past – v tomto případě však jen na 15 minut. Podobně dopadla i masožravka rosnatka kapská (Drosera capensis), která chytá hmyz pomocí tzv. tentakulí na listech.
Předpokládá se, že důvod, proč mají anestetika na rostliny výše popsaný účinek, má něco společného s inhibicí akčních potenciálů. Ta zabraňuje elektrickým impulzům, které napomáhají správnému fungování biologických systémů. „Bioelektřina a akční potenciály oživují nejen lidi a zvířata, ale i rostliny,“ vysvětlují výzkumníci.
