„Can“ je očividně širší v angličtině, když si vezmeme, že Češi musejí volit mezi úžeji vymezenými alternativami „smět“, „umět“ a „moci“. „Dělat“ je pro změnu významově širší v češtině, protože my vidíme mezi „make“ a „do“ rozdíl. Asi nejjednodušší, co se týče vysvětlení, je rozdíl, který lze zároveň vstřebat jen krajně obtížně: rozdíl mezi „give“ a „put“. Myšlenka je docela prostá: „give“ je „dát“ a „put“ je „položit“. Potíž je v tom, že „dát“ se v češtině používá šířeji, čímž říkám, že v angličtině mezi oběma slovy děláme jemnější rozdíly než vy.
Hlavní svízel je v tom, že v angličtině se „give“ používá ve vazbě dát komu, a nikdy ne ve vazbě dát kam. Posuďte následující příklad nesprávné věty: I’ll give this into the oven. (Dám to do trouby.) Zádrhel je v tom, že anglický mluvčí by si mohl představit, jak vy otevíráte dvířka trouby a zevnitř trčí ruka, která si sahá ven pro jídlo.
Důvodem je, že „give“ sugeruje příjemce: potřebuje, aby byl kdesi někdo nebo něco, co případně bude moct zareagovat na ono dávání, ať už radostně nebo zlostně či jinak: kamarád dostávající dárek, pes dostávající svou večeři, vaše begónie vodu.
Někdy musíte tento předpoklad trochu víc našponovat, protože například i „They gave him a nice funeral.” (Dali mu hezký pohřeb.) dává smysl, přestože schopnost dotyčného zareagovat je povážlivě omezená.
Budeme-li o něco svobodomyslnější, někdy ona reakce může dokonce znamenat změnu, jako v tomto případě: „I gave my house a new coat of paint.“ (Dal jsem domu nový nátěr.) Totéž se děje ve větách typu „Give it time.“ (Dej tomu čas.), „Give the soup some salt.“ (Přisol polévku.) nebo „I’m going to give the flat a good spring cleaning.“ (volně: Dám se do pořádného jarního úklidu.)
Oproti tomu „put“ se ničím podobným nevzrušuje. Pouze je následováno místem, kam se věc pokládá. Ale pozor, nic z toho, co jsem napsal, se netýká chování sloves „give“ a „put“, jestliže tvoří součást frázových sloves. Jak už to u frázových sloves bývá, nedá se na ně vsadit ani zlámaná grešle.
