„Od dalšího období očekáváme, že se jednotlivé členské země a jejich regiony více zaměří na výsledky a podpoří ty projekty, které budou mít větší dopad,“ píše ve zprávě eurokomisař Johannes Hahn. Poukazuje tak na čerpání evropských peněz (celkově, nejenom v oblasti ICT), které často byly použity na projekty s malým efektem a využitím.
Report se zaměřuje zejména na údaje nasbírané v členských zemích do konce roku 2011, zbylé období ještě není uzavřeno. Podle dostupných údajů bylo během té doby reportováno téměř 21 tisíc ICT projektů z 20 zemí Evropské unie (zbylé země výsledky prozatím nedodaly). Nejvíce projektů bylo podpořeno ve Španělsku (přes 10 tisíc), Maďarsku (2100) a Portugalsku (1300).
Znepokojující Česko
Díky evropským dotacím bylo do konce roku 2011 připojeno téměř 1,9 milionu lidí k vysokorychlostnímu internetu. Jde zejména o oblasti, o které nemají zájem soukromí poskytovatelé. Cíle nicméně byly naplněny pouze z 9 procent – původně se počítalo až s 20 miliony nových uživatelů. Například Švédsko a Slovinsko možností využilo a původní plány překonaly o 167, respektive 132 procent. Úspěšná byla i Litva, kde se podařilo položit 4400 km optických kabelů, internetem bylo pokryto 20 procent populace, 2 tisíce firem a 9 tisíc veřejných institucí.
Česká republika je ve zprávě zmiňována především s takzvanými projekty informační společnosti, tedy eGovermentem a projekty státní správy: „Znepokojující je Česká republika, která nashromáždila zdroje na projekty, ale nereportuje na základě relevantních ukazatelů.“
Problémů s čerpání evropských dotací v Česku je více a konkrétně v ICT oblasti za to může několik faktorů. Technologické společnosti sdružené v ICT Unii popisují v dokumentu, který má E15.cz k dispozici, některé ze zásadních zkušeností.
„Podařilo se realizovat řadu projektů, které zásadním a pozitivním způsobem změnily stav elektronizace veřejné správy. Zejména jde o realizaci systému základních registrů a napojení mnoha AIS na ZR, rozvoj DS, projektu CzechPoint a podobně,“ zmiňuje se dokument. „Bohužel se zároveň celé toto programové období neslo v duchu nejen politické, ale i úřednické nestability. Například na resortu Ministerstva vnitra, které má danou problematiku v gesci, se vystřídali do konce roku 2012 čtyři ministři, na klíčovém odboru strukturálních fondů tohoto resortu se v tomto období vystřídalo dokonce osm ředitelů. Obdobná situace nastala v mnoha případech na realizační úrovni konkrétních projektů v mnoha orgánech státní správy.“
Jako největší problém se podle odborníků jeví neexistence strategie a celkové architektury eGovermentu, která by jasně určovala směr všech státních ICT projektů financovaných nejenom z evropských fondů. Mnoho projektů bylo realizováno izolovaně a bez vazby na základní kameny eGovermentu. S tím souvisí i mnohdy nepřehledná implementační struktura.
Velké byly i nedostatky v řízení a koordinaci aktivit v oblasti elektronizace veřejné správy. V prvních letech programového období za to mohly zejména časté personální změny na ministerstvu vnitra, které tak neplnilo svojí koordinační roli. Důvodem byli rovněž nekvalifikovaní pracovníci.
Dlouhá doba trvání
Problémem je i to, že nebyla nastavena základní pravidla ošetřující nákup samotného ICT zboží, kvůli čemuž tak došlo ke zbytečným nákupům a neefektivnímu utrácení. Tento i předchozí problémy už ostatně nedávno kritizoval premiér Petr Nečas, který zároveň pověřil Zdeňka Zajíčka, aby vypracoval novou ICT koncepci.
Zpráva tuzemských technologických firem zmiňuje i to, že je potřeba novelizovat a doplnit některé zákony, třeba ten o veřejných zakázkách. Zakotveno by například mělo být to, aby jednotlivé elektronické služby mohly být sdíleny různými veřejnými institucemi.
Čtěte také:
Už žádné utrácení a podivné IT projekty, říká Petr Nečas
České státní smlouvy by mohly být povinně na internetu
Jako zásadní se jeví rovněž nepružnost v realizaci projektu. „Příprava žádosti o dotaci včetně zpracování studie proveditelnosti představuje minimálně 3 měsíce, hodnocení projektu 6 měsíců. Řada žadatelů vypisuje výběrové řízení až po podepsání právního aktu o přidělení dotace,“ zmiňuje se dokument.
Evropská unie v současné době chystá finální verzi evropského rozpočtu na dalších 7 let, ze kterých do ICT opět půjdou další dotace. Prostředky mají být využity mimo jiné k tomu, aby došlo k naplnění strategie Evropa 2020. ICT je financováno zejména z fondu ERDF s přispěním fondu ESF pro vzdělávání a podobně.
, která získá pouze miliardu eur namísto požadovaných 9 miliard. Peníze z této části rozpočtu by tak měly být použity zejména na budování eGovermentu. Dotace ale míří také například do a hledají se i pro podporu budování rychlého internetu.
