Zatímco se svět propadá do fenoménu rychloobrátkové fast fashion, na Technické univerzitě v Liberci vznikl nápad, jak tuny vyhozeného textilu znovu využít. A může pomoci tam, kde rychlá móda páchá největší škody, tedy ve třetím světě. Roman Knížek připravil desky ze směsi pryskyřice a drceného textilu, z nichž mohou vznikat jednoduchá obydlí. Nápad ale má nebývalý potenciál i v byznysu.
Masová výroba textilu v Asii a Africe změnila před lety chování zákazníků západní části světa. Levné a málo kvalitní kousky lidé nakupují a vyhazují dosud nebývalou rychlostí. Dnes západní svět začal brzdit a přemýšlí, jak rozjetý vlak zastavit.
Celosvětová výroba textilu je totiž zodpovědná za zhruba dvacet procent znečištění vody, a to kvůli barvení a konečné úpravě oděvů. V roce 2015 bylo pro textilní průmysl spotřebováno 79 miliard metrů krychlových vody. K vyrobení jednoho trička je totiž potřeba až 2700 litrů vody.
Ado třetice: Textilní průmysl odpovídá za přibližně deset procent celosvětových emisí uhlíku, což je více než letecká a námořní doprava dohromady. „Německý zákazník je zvyklý se ptát a chce po výrobcích odpověď, co se stane s jeho bundou, když ji přestane nosit,” dokumentuje posun v chování zákazníků Roman Knížek, vedoucí Katedry hodnocení textilií liberecké univerzity.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
